Babišovo vychloubání a realita. Zatím nestojí ani ty dálnice, které slíbil v roce 2017

DÁLNICE

Babišovo vychloubání a realita. Zatím nestojí ani ty dálnice, které slíbil v roce 2017
Premiér Andrej Babiš (ANO) při otevírání obchvatu Roudnice nad Labem. Foto: Hnutí ANO
Domov

Premiér Andrej Babiš (ANO) se chystá před volbami pochlubit otevřením zmodernizované D1 a před dalšími volbami slibuje další stovky kilometrů nových dálnic. Hnutí ANO, které drží ministerstvo dopravy už dvě volební období, však zatím nedostálo ani předvolebním slibům z roku 2017. Nesplnilo z nich zhruba třetinu.

Otevírání silničních staveb přichází pro premiéra Andreje Babiše v příznivou předvolební dobu. V úterý tak například dorazil k dokončenému obchvatu Roudnice nad Labem. Při pohledu na čísla se však ukazuje, že všude po republice situace zřejmě tak pozitivní není.

Před posledními sněmovními volbami slibovalo totiž hnutí ANO až 280 kilometrů nových dálnic, do čehož však ve svém programovém prohlášení zahrnovalo i 110 kilometrů opravené dálnice D1. Skutečně nových kilometrů pak premiérovo hnutí chtělo postavit 170.

Jak ale ukazují data Ředitelství silnic a dálnic, realita je před koncem volebního období jiná. Zatímco v roce 2018 se postavily pouhé čtyři kilometry, v roce 2019 to bylo zhruba třiatřicet kilometrů. V epidemií ovlivněném roce 2020 pak 21 kilometrů. Letos se má poprvé výstavba výrazně zrychlit, dostavět by se mělo až 46 kilometrů nových dálnic, pokud se ovšem stihnou všechny stavby dokončit podle plánu do konce roku.

V součtu se tak od roku 2017 podařilo hnutí ANO v čele ministerstva dopravy postavit jen zhruba 105 kilometrů nových dálnic. To tak za předvolebními sliby značně zaostává. Naopak se vládě hnutí ANO a ČSSD téměř podařilo naplnit kvótu z vládního programového prohlášení, kde se náhle z původních „předvolebních“ 170 kilometrů nových dálnic stalo pouze 110. Stejně tak se snížil požadavek na modernizaci D1, kdy ze 110 kilometrů vláda snížila plán na 100.

Ačkoliv tak zatím hnutí ANO, které ovládá ministerstvo dopravy už od vlády Bohuslava Sobotky z roku 2014, nedostavilo ani před posledními volbami slíbené dálnice, s dalšími stovky kilometrů premiér Andrej Babiš nešetří ani v programu pro volby letošní. Do konce roku 2025 slibuje uvést do provozu 294 km nových dálnic, tentokrát bez započtení modernizace dálnice D1.

Tempo výstavby v posledních letech však k takovému cíli neukazuje lehkou cestu. Nejvyšší kontrolní úřad při prověřování stavby dálnic mezi lety 2013 a 2017 konstatoval, že tempo výstavby je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole ještě zpomalilo. Zatímco v těchto letech, kdy byl po většinu času na ministerstvu dopravy za hnutí ANO ministr Dan Ťok, vznikalo průměrně kolem 16 kilometrů dálnic ročně, mezi lety 2006 a 2010 to bylo v průměru až 56 kilometrů ročně.

Nejvyšší kontrolní úřad pak za hlavní důvody pomalého tempa výstavby označil problémy v přípravě staveb, zejména získávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl úřad s tím, že se mezi lety 2013 a 2017 lhůta o čtyři roky prodloužila.

Ministra Dana Ťoka vystřídal v roce 2019 „dvojministr“ Karel Havlíček (za ANO). I ten čelí v otázce výstavby kritice. Organizace Transparency International letos na jaře uvedla, že řízení dvou ministerstev (dopravy a průmyslu) Havlíček nezvládá. Organizace mimo jiné kritizovala právě i výstavbu dálnic s tím, že se v ČR na rozdíl od sousedních zemí nedaří stavět silnice a dálnice, například oprava D1 se protáhla o několik let.

„Odpovědné osoby včetně ministrů dopravy hledají důvody zdržení v povolovacích procesech, změnách počasí, u ekologických aktivistů nebo majitelů pozemků. Při pohledu na katastrofický stav investorské organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je ale zřejmé, že zrychlit výstavbu silnic a dálnic bude možné až po zásadní reformě ŘSD,“ uvedl právník organizace Jan Dupák.

Opravy dálnice D1 měly být hotové původně už v roce 2018, nyní mají podle ministra Havlíčka skončit na začátku října, tedy těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Zbývat bude ještě oprava mostu Šmejkalka poblíž Senohrab, která nebyla zahrnuta do celkové rekonstrukce a je vedena jako samostatná zakázka. Práce by tam měly začít v roce 2022 nebo 2023.