Příjmová chudoba ohrožuje desetinu obyvatel ČR. Živoří ale výrazně více lidí
míra chudoby v ČR
NOVÉ
1
Ohrožení příjmovou chudobou se týká 9,6 % Čechů. Vyplývá to z výsledků loňského pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. Česká republika se tak řadí k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem takto ohrožených osob. Výsledek si pochvaluje i opozice. Varuje však, že pokud nebude vláda sociální systémy reformovat, dopadnou horší časy především na ty nejchudší. Poslankyně Pirátů Olga Richterová upozorňuje, že „pracující chudoba“ se nesmí podceňovat. Číslo podle ní nezahrnuje lidi v exekucích.
Za úspěch považuje nízké číslo i opozice. „To číslo je ve srovnání s ostatními zeměmi nízké a jsme mezi pěti zeměmi v Evropě, které je mají nejnižší. Za velký úspěch lze považovat také to, že dochází k poklesu tzv. míry materiální deprivace, kterou nyní trpí pouze 2,8 % lidí v Česku. Oba údaje lze tedy považovat za skvělou zprávu. Samozřejmě je třeba pomoci těm, kteří i přes vlastní velkou snahu jsou ohroženi chudobou, ať už to jsou senioři, lidé zdravotně postižení nebo samoživitelé. Ostatně náš stát je už dnes velmi sociální, nabízí zhruba 27 různých sociálních dávek, které mají adresně pomáhat překlenout problém či je vyřešit,“ uvedla pro Echo24 Markéta Adamová Pekarová (TOP 09).
Zároveň však varuje, že dobrá situace se může do budoucna snadno zhoršit, pokud vláda nepodnikne zásadní reformy: „Problém do budoucna vidím spíše v nereformování sociálních systémů a nevytváření úspor, kdy Babišova vláda pouze slepě utrácí a štědrá léta promarňuje, místo aby se na horší časy připravila. Ty pak totiž právě na skupinu nejchudších dopadnou nejdramatičtěji.“
Olga Richterová z Pirátů vysvětluje, jakými způsoby by šla situace chudých pracujících řešit: „Přehledný a rychlý systém státní podpory. Jistota, že když mám jedinou potíž – malou mzdu – a třeba dlouhodobě onemocním, stát mi dá dostatečně rychle potřebnou podporu, abych o bydlení nepřišla. Intenzivně se věnuji situaci na Úřadu práce a bohužel zejména na tu rychlost, ale ani vstřícnost se příliš spolehnout nedá.“
Zároveň však upozorňuje, že je číslo zavádějící. „Co je však klíčové: do toho čísla nejsou zahrnuti všichni ti, kteří mají exekuce, ale jejich příjem ze zaměstnání je třeba průměrný. Reálně je tedy počet lidí hospodařících s velmi nízkými částkami na živobytí mnohem vyšší – a nikdo neví přesně, jaký.“
„Změnit to může hlavně vzdělání. Aby lidé nemuseli přijímat špatně placenou nekvalifikovanou práci třeba ve velkých agrokorporacích, ale byli těmi, o něž se podniky přetahují kvůli jejich dovednostem. Pomocí je i zvyšování minimální mzdy v době ekonomického růstu, ale jediná možnost, jak se z montovny stát sebevědomou zemí s adekvátními mzdami, tkví ve školství a jeho propojení s tím, co je v životě opravdu potřeba,“ dodala Richterová pro Echo24.
Desetina domácností platí za bydlení s energiemi přes 40 % ze svých příjmů
Průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti za rok 2017 činil 182,4 tisíc korun, o 10 tisíc korun více než tomu bylo o rok dříve. Většina domácností vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi. Pro 17,6 % to ale znamená velký problém. Potíž vyjít s příjmy mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Lidé z domácností, jejichž příjmy nedosahují určité hranice, jsou ohroženi příjmovou chudobou. „Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácností. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost,“ vysvětluje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
O téměř 100 tisíc klesl meziročně odhad počtu osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. Míra materiální deprivace v roce 2018 činila 2,8 %. K položkám nejvíce ovlivňujícím tuto míru patří neočekávaný výdaj ve výši 10 700 korun a nemožnost odjet na týdenní dovolenou z finančních důvodů, které se loni týkaly 23,7 % respektive 20,7 % osob. „Souhrnný evropský indikátor ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se meziročně nezměnil a zůstal na úrovni 12,2 %. Dlouhodobě se řadíme mezi země s nejnižším podílem osob žijících v ohrožení těmito jevy v Evropě,“ říká předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Z šetření Životní podmínky také vyplynulo, že téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osaměle žijící důchodkyně.
Otázky na životní spokojenost ukázaly, že obyvatelé České republiky jsou nejvíce spokojeni s osobními vztahy a se svou prací, menší spokojenost vyjádřili s finanční situací své domácnosti. Nadpoloviční většina osob cítila ve sledovaném období čtyř týdnů často klid a štěstí, zcela opačné pocity, tj. osamělost, prázdnotu, zoufalost či depresi, připustila třetina lidí. „Pouze 7 % Čechů předpokládá zhoršení své životní situace. Právě v tomto směru se výsledek nejvíce odlišuje od posledního šetření z roku 2013, kdy negativní očekávání uvedla více než pětina osob,” uzavřel Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
