Podvod století: mýto. Korupci je možné odhalovat donekonečna, i když žádná není

Dne 10. listopadu 2017 se první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sešel v brněnských hotelech s ředitelem firmy Kapsch Karlem Feixem a poté s předsedou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem, přitom se s nimi bavil o miliardové státní zakázce na správu mýta v letech 2020–2029. Schůzky odposlouchávali policisté pověření vrchním státním zástupcem z Olomouce Ivem Ištvanem. Netrvalo sedmnáct měsíců a 7. března 2019 proběhla razie ve firmě Kapsch, na antimonopolním úřadě i u Faltýnka doma. Po měsíci spekulací a politických potyček, při kterých byli k odstoupení vyzváni Faltýnek, Rafaj, Ištvan a další včetně ministra dopravy Dana Ťoka, se žádné korupční podezření nepotvrdilo. Ukázalo se něco jiného. Česká republika je zvláštní rezervace, kde se každá významnější státní zakázka řeší, jako kdyby byla součástí dětské hry na četníky a zloděje.

S nedůvěrou v srdci

V roce 2014 převzaly řízení státu ANO a ČSSD a od té doby neproběhla žádná větší investice. Selhání mohlo být dokonalé, kdyby se ani nepodařilo najít nového správce mýta na dálnicích. Koaliční politici proto používají všechny prostředky, aby katastrofu odvrátili. Také proto nové smlouvy na provoz mýta vyvolávají řadu skandálů i korupčních podezření. Jako kdyby si politici chtěli znovu užít pozdvižení, k jakému došlo v roce 2006, když první zakázku na vybudování mýtného systému a jeho desetiletou správu získala rakouská firma Kapsch.

Nová zakázka na správu mýta měla původně pokrýt období 2017–2026. Ministři ANO si s tím nevěděli rady, proto šéf Andrej Babiš po roce vyměnil Antonína Prachaře, ale ani Dan Ťok po dalších dvanácti měsících na tom nebyl lépe. Veřejnou soutěž se nedařilo vyhlásit a sociální demokraté si selhání koaličního partnera užívali. V roce 2016 už nebylo na vybranou a Ťok doporučil, ať se bez veřejné soutěže prodlouží smlouva s Kapschem. Mohl to zdůvodnit tím, že se při přípravě otevřeného výběrového řízení dostal do časové tísně, a zároveň se tvářit, že tíseň nezpůsobili ministři ANO svým váháním. Záleželo na sociálních demokratech, jestli na jeho verzi přistoupí, i když nad celým případem visela hrozba § 256 trestního zákoníku, podle kterého se nesmí sjednat výhoda jednomu dodavateli na úkor druhého. Nevypadalo to s Ťokem dobře, protože ČSSD si stěžovala na údajnou aroganci manažerů Kapsche, dosud nenahraditelného provozovatele mýta. Mírný premiér Bohuslav Sobotka ale nakonec ustoupil, vláda vzala v červenci 2016 přes odpor ministra vnitra Milana Chovance Ťokův návrh na vědomí. Právě tehdy sehrál klíčovou roli Jaroslav Faltýnek, který kompromis domluvil.

Pak všechno běželo hladce, přesněji řečeno stejně jako v roce 2006, kdy Kapsch vyhrál první výběrové řízení. Tehdejší skandál vznikl ve chvíli, když ministerstvo dopravy vyřadilo tři ze čtyř účastníků veřejné soutěže a posléze vítěznému Kapschi ještě změnilo smlouvu tak, aby nemusel stavět mýtné brány na 1330 kilometrech silnic I. třídy. Vyloučení účastníci se bránili u antimonopolního úřadu, u správního soudu a objevilo se i trestní oznámení, ovšem bez výsledku. Také prodloužením smlouvy v roce 2016 si ministr Ťok vykoledoval stížnost u antimonopolního úřadu, jeho šéf Rafaj však rozhodl šalamounsky. Potvrdil, že Ťok porušil zákon, když kontrakt s Kapschem prodloužil o tři roky bez soutěže, smlouvu však nezrušil a vyměřil symbolickou pokutu milion korun. Trestní oznámení zapadlo a zadostiučiněním pro ministra byl verdikt Evropské komise, která akceptovala vysvětlení o časové tísni a letos 24. ledna šetření o porušení evropských předpisů zastavila.

Nad nesrovnalostmi se mávlo rukou, protože systém funguje. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu stát zaplatil v letech 2007–2016 Kapschi 24,1 miliardy korun a inkasoval od řidičů 78,5 miliardy. V období 2017–2019 správci zaplatí 5,3 miliardy a vydělá 32–33 miliard. Náklady před rokem 2016 dosahují 31 procent vydělaných peněz, i když se počítalo s téměř čtyřiceti procenty, protože se systém teprve rozbíhal. Po roce 2016 to bylo o polovinu lepší. Způsobem zavádění ani výnosy mýtného systému se Češi neliší od jiných zemí; Poláci postupovali stejně, včetně prodloužení původní smlouvy, a přitom nepotřebovali prožívat žádné protikorupční emoce. Jako by Češi měli podezírání v krvi a chtěli ho uplatnit za každou cenu. Těžko najít lepší příležitost než zakázku, kde se točí desítky miliard.

Jak vzali telefon Faltýnkovi

V roce 2017 začalo třetí dějství, protože ministr Ťok konečně vypsal výběrové řízení na správu mýtného systému v letech 2020–2029. Samozřejmě ani teď to nejde bez komplikací. Zadání oficiálně předpokládalo, že zájemci mohou vybírat mýtné pomocí krátkovlnného systému s využitím již postavených mýtných bran, anebo s využitím satelitu. Ve skutečnosti podmínky přály satelitnímu systému, protože počítaly s rozšířením mýta na 900 kilometrech silnic I. třídy, kde se stavba mýtných bran nevyplatí. Těžko podmínku chápat jinak než jako výhodu pro satelitní systém, když ministr Ťok záhy připustil, že na nových úsecích mýto vybírat nebude. V dubnu 2018 soutěž vyhrálo konsorcium Czech Toll/Sky Toll ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera s cenou 10,7 miliardy, o tři miliardy nižší než dosavadní správce Kapsch. Ministra Ťoka cena oslnila do té míry, že zrušil další řízení, ve kterém mohli konkurenti nabídku ještě snížit. Kapsch se v roli poraženého bránil a v květnu dosáhl dílčího úspěchu, když antimonopolní úřad soutěž kvůli nesrovnalostem zrušil. Ovšem na výzvu premiéra Babiše a ředitele Rafaje úřad verdikt obrátil a již v září mohli Ťok a Sky Toll podepsat smlouvu. Netrvalo dlouho a na antimonopolní úřad zamířily další stížnosti, v lednu 2019 začalo Vrchní státní zastupitelství v Praze prověřovat trestní oznámení proti ministerstvu dopravy, v únoru zamířila správní žaloba od Kapsche na Krajský soud v Brně. Všechno bylo v řádu věcí do 7. března, kdy proběhl zátah státního zástupce Ištvana.

Zprávy o zátahu vyvolaly skandál prvního řádu a oživily vzpomínku, jak Ištvanova razie svrhla premiéra Petra Nečase. Do deníku Právo také unikly informace o tom, jak se ředitel Feix před sedmnácti měsíci sešel v brněnském hotelu s Faltýnkem a jak si stěžoval na průběh veřejné zakázky. Faltýnek pak v jiném hotelu „řekl předsedovi Rafajovi mj., že je potřeba udělat to, co chce společnost Kapsch“. Jako vstupní informace to vypadalo dobře, jenže u neurčitého přepisu z odposlechu zůstalo. Novináři se vrhli po stopě, záhy se však vrátili s protaženými tvářemi, protože korupční sítě nerozkryli. Dnes se zdá, že zátah měl jediný efekt. Policisté si mohli prohlédnout Faltýnkův mobil a počítač, neřekli však, co v nich našli. Verze o přehnané horlivosti vypadá o to věrohodněji, když ji na jméno podpořil první místopředseda ČSSD Roman Onderka, který pochází z Brna.

Po vichřici

Kauza Faltýnek připomněla jeden z rozměrů obvyklé úřední praxe nejen při rozdělování státních zakázek. Úředníci se mohou tvářit, jak chtějí nezávisle, a tvrdit, že rozhodují jen podle zákona. Čas od času musí stejně jako Rafaj podstoupit setkání s výkonnými politiky, kteří jim vysvětlí, jak rozhodnout. Není to korupce. Český stát nebo třeba magistráty prosazují své zájmy často bez ohledu na své vlastní předpisy, a kdo se zájmům protiví, musí počítat s tím, že prohraje. Tato praxe degraduje občanskou společnost, trestní paragraf se však proti ní těžko hledá. U případu Faltýnek to znamená, že se bouře ze sedmého března nejspíš přehnala. Nikdo z účastníků nemůže mít z následků radost, na druhé straně nikomu nezpůsobila nevratné škody.

Kapsch může považovat razii v sídle firmy za varování od státu, na který jeho manažeři podali správní žalobu. Aféra může poškodit pověst firmy, která prodává akcie na burze, přesto porážka v boji o české mýto už nic nezmění na tom, že Kapsch počátkem roku získal v Německu zakázku za 50 miliard na mýtný systém pro osobní automobily. Vítězný Sky Toll se může obávat dalších skandálů, pokud se policejní vyšetřovatelé začnou kromě Faltýnkových dýchánků zajímat o další nesrovnalosti při soutěži o správu mýta. Tyto skandály však platnost smlouvy těžko zpochybní.

Vládní koalice se dostala do podezření, že švindluje s veřejnými soutěžemi. Ovšem sociální demokraty může utěšit, že o státní zakázku přišel nesympatický Kapsch, a Andrej Babiš se v prostředí korupčních afér cítí jako ryba ve vodě. Skandál s mýtem zakryl jiné aféry od vyšetřování případu ministryně Kláry Dostálové po hrozící obžalobu v kauze Čapí hnízdo a přitom ještě uzemnil ambiciózního místopředsedu. Možná premiér ještě odvolá Faltýnka nebo Ťoka, v každém případě má dobrý argument. Pověst antimonopolního úřadu se zhoršila, jeho šéf Rafaj však místo udržel, protože za něho ručí prezident Miloš Zeman.

Není třeba chodit daleko ani pro odpověď, kdo na aféře vydělal. Lze předpokládat, že jejím prostřednictvím chtěl vrchní státní zástupce Ištvan prezentovat úspěchy svého týmu při rozkrytí korupce na radnici Brno-střed. Pro případ z obvodní radnice by sotva získal pozornost, proto k zátahu na obvodě připnul vyšetřování Faltýnkových schůzek, jichž se náhodou účastnil jeden z těch, kdo se zapletli v Brně-střed. Ohlas byl solidní, přesto marketing nezabral na prezidenta Zemana, který doporučil Ištvana odvolat, pokud případ s mýtem neskončí rozsudkem. Vznikla tak vedlejší větev mýtného skandálu, protože se Ištvana zastal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Výrok jeho hradního jmenovce byl podle něho neodůvodněným „útokem na právní stát“.

Zakázky na mýtný systém jsou tak složité a chování jeho zadavatelů tak nelogické, že nabízejí široký prostor pro hledání podvodů. Pokud však někdo chce označit mýto za podvod století či desetiletí, pak je podvodem nafukování neprokazatelných podezření. Když jde o mýto, pak lze s novináři, politickou scénou a veřejností vůbec manipulovat podle libosti.