Na nezvolení komunisty Ondráčka osobně dohlédl prezidentský kandidát Horáček

Pořádný zmatek mezi poslance vnesl kandidát na prezidenta Michal Horáček. Ten už dříve avizoval, že záměr některých zákonodárců prosadit do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů komunistu a někdejšího příslušníka pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti Zdeňka Ondráčka nenechá jen tak.

A proto se Horáček na hlasování přišel osobně podívat. Na první pokus Ondráček do čela komise zvolen nebyl a někteří poslanci se shodli, že to bylo i kvůli tlaku veřejnosti, který z velké části vyvinul právě Horáček.

Komunisté však odmítli ustoupit a do druhého kola volby nasadili opět Ondráčka. Dosáhli však jen zmatečného hlasování, které sněmovna neuznala, a celá věc se přesouvá na 16. ledna.

Ještě před samotnou volbou se proti kandidátovi postavila většina parlamentních stran. Nesouhlasily hlavně s tím, že by komisi pro kontrolu GIBS měl šéfovat někdo, kdo při demonstracích v roce 1989 mlátil obuškem studenty. Hlavní činností GIBS je přitom odhalování a vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních útvarů.

Horáček se proti Ondráčkovi jasně postavil již 4. prosince, kdy v otevřeném dopise vyzval Andreje Babiše a další předsedy parlamentních stran, aby zabránili jmenování „předrevoluční mlátičky“ šéfem komise. Představitelé stran ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Česká pirátská strana vzkázali, že komunistu Ondráčka při volbě nepodpoří. Hnutí ANO pak vyzvalo KSČM, aby na post předsedy kontrolní komise nominovalo jiného poslance této strany.

Později se k tomuto apelu přidali také někteří senátoři a Michala Horáčka podpořila i řada osobností, jako například zpěvačka Marta Kubišová, režisér Jan Hřebejk, dramatik a scenárista Zdeněk Svěrák, chirurg Pavel Pafko nebo politik a bývalý premiér Petr Pithart.

Horáček argumentoval hlavně tím, že by se jednalo o popření ideálů, na nichž dnes budujeme svobodný stát: „Byl to právě pan Ondráček, který v roce 1989 coby člen pohotovostního pluku zasahoval brutálním způsobem proti občanům na Václavském náměstí během Palachova týdne. Stal se tak přímým aktérem represí, uplatňovaných v zájmu totalitní moci a okupantů naší vlasti.“

Horáček zároveň vzkázal, že právě tak si představuje výkon prezidentské funkce. „Prezident musí být aktérem politického dění. Ústava dává prezidentovi právo účastnit se jednání obou komor parlamentu a slovo mu bude uděleno, kdykoli o něj požádá. Pokud bych byl prezidentem a komunisté se pokoušeli pana Ondráčka dostat do funkce, byl bych u toho. A neseděl bych na galerii pro veřejnost jako tentokrát, když jsem jen kandidát. Ne. Byl bych přímo v sále a vyzýval všechny, aby něčemu takovému zabránili,“ řekl Horáček.

Zadavatel: Michal Horáček

Zpracovatel: Máme na víc z. s.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.