Senát vrátil Sněmovně skládkovací zákon. Mimo jiné chce odložit jeho účinnost. Brabec nesouhlasí

Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. Stejně Senát naložil s pravidly pro zpětný odběr elektrozařízení a navazující normou. Brabec médiím po jednání řekl, že požádá Sněmovnu, aby senátní verze přehlasovala, přestože s některými dílčími pozměňovacími návrhy souhlasil.

"Pro mne je úplně zásadní to neodložení účinnosti, protože ten rok nechceme ztratit. Ti hlavní hráči s tím počítají," uvedl Brabec. Podle něj by se například o rok protáhl začátek navyšování skládkovacího poplatku.

Bez ohledu na počátek účinnosti návrh zákona o odpadech dál počítá s šestiletým odkladem konce skládkování na rok 2030. Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu, a zvyšuje poplatky za ukládání odpadů.

Podle Brabce stovky firem a tisíce obcí počítají s tím, že zákon vejde v platnost v lednu. Katalogy a další prováděcí předpisy jsou podle něj připraveny. Ještě dnes věc konzultoval s firmami i obcemi. K posunu ukončení ukládání odpadů na skládky Brabec senátorům řekl, že jde o kompromis. Některé obce podle něj navrhovaly až rok 2035. Nynější termín ukončení skládkování k roku 2024 není podle Brabce současně reálný. Není podle něj dosažitelné, aby byla pro dva miliony tun komunálních odpadů zajištěna jiná forma nakládání.

Prodloužení lhůty pro zákaz skládkování podle části senátorů zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, podle dalších chybí reálný plán toho, co se bude dít po roce 2030. Neprošel návrh zkrátit odklad jen o dva roky.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) soudí, že zákon pouze přejímá evropskou směrnici, pravidla, která stanoví praxi, přinesou až další podzákonné předpisy, o kterých zákonodárci nic nevědí. Pokud zákon vstoupí v platnost k 1. lednu, hrozí podle ní chaos a vznik hromad odpadů, protože předpisy fungovat nebudou, ale odpad vnikat bude. Podle Brabce nic takového nehrozí.

Na plénu Seitlová také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak Sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách. Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii.

Při hlasování o pozměňovacích návrzích Seitlová prosadila, aby byly obce s dvoutýdenním předstihem informovány o příjezdu mobilního zařízení pro nakládání s odpady. Se souhlasem ministerstva prošel také návrh výboru pro územní rozvoj na vypuštění formulace, podle které by nemusely firmy, které nezaplatily poplatky za skládkování, své dluhy doplácet. Pokud Sněmovna Senát přehlasuje kvůli odkladu účinnosti normy, tyto změny přijaty nebudou.

Předloha má vedle zvýšení poplatků za ukládání zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Obcím umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu. Pro příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, přičemž hodnota se má postupně snižovat až na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029.