Ve věku 85 let zemřel britský autor a nobelista Naipaul
spisovatel exilu a vykořenění
Ve věku 85 let zemřel britský spisovatel trinidadského původu Vidiadhar Surajprasad Naipaul, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2001). V sobotu pozdě večer o jeho skonu informovala jeho rodina. Naipaul získal prakticky každou literární cenu, o niž stojí za to usilovat. V roce 1990 mu královna Alžběta II. udělila rytířský titul.
„Zemřel v okruhu těch, které miloval. Jeho život byl plný úžasné tvořivosti a úsilí,“ uvedla spisovatelova žena.
Naipaul se narodil v roce 1932. Otec mu v dětství předčítal z děl Williama Shakespeara a Charlese Dickense. V osmnácti letech dostal stipendium na univerzitě v Oxfordu a přestěhoval se natrvalo do Británie.
Tvořil takřka půlku století a v počátcích se soustředil na život v karibské oblasti, zejména na rodném Trinidadu. V pozdějších románech jsou hlavním tématem jeho knih problémy postkoloniálního světa.
Inspiroval se i vlastní rozporuplnou zkušeností exulanta, který se narodil na Trinidadu v indické hinduistické rodině. Popsal život Inda v Karibiku, člověka přicházejícího z této oblasti do Anglie i roli nomádského intelektuála v postkoloniálním světě.
Vyvrcholením jeho rané tvorby je román Dům pro pana Biswase (1961, česky 1982), který odborníci řadí k jeho nejlepším dílům. Předobrazem hlavního hrdiny byl Naipaulovi vlastní otec.
Své cestovatelské zážitky zúročil Naipaul mimo jiné v knize V ohybu řeky (1979, česky 1985), pesimistickém svědectví o Africe a zkorumpovanosti lidského rodu, a ve dvou knihách o Indii.
Za knihu In a Free State (Ve svobodném státě, 1971) získal Bookerovu cenu.
Naipaul bývá často srovnáván s Josephem Conradem pro podobné pesimistické vidění lidské povahy, ale i proto, že hlavními tématy jeho díla jsou exil a pocity vykořenění.
V českém překladu vyšla vedle jmenovaných děl Dům pro pana Biswase a V ohybu řeky ještě kniha Pouť (1994, česky 2003).