Kdo zkrotí inflaci. Řídit ČNB by mě nijak neuráželo, říká exprezident Klaus

KDO PŘIJDE PO RUSNOKOVI?

Kdo zkrotí inflaci. Řídit ČNB by mě nijak neuráželo, říká exprezident Klaus
Bývalý prezident České republiky a někdejší ministr financí Václav Klaus. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Jakub Fujáček

Česká národní banka bude mít v polovině roku nového guvernéra. Kdo by měl v čele bankovní rady nahradit odcházejícího Jiřího Rusnoka, zatím není jasné. V okolí Miloše Zemana se mluví o několika kandidátech, ve veřejném prostoru se pak v posledních dnech začalo v této souvislosti skloňovat i jméno exprezidenta Václava Klause. Bylo by podle něj pikantní, kdyby taková nabídka z Hradu skutečně přišla, řídit ČNB by ho však podle jeho slov zcela jistě „nijak neuráželo“.

​​​​S končícím funkčním obdobím současného guvernéra ČNB vyvstává otázka nad jeho nástupcem. Jiří Rusnok totiž odejde z čela bankovní rady po šesti letech na přelomu letošního června a července, znovu už jí totiž předsedat nemůže. Koho jmenuje Miloš Zeman jeho nástupcem, zůstává zatím otázkou. Kandidátů na vlivný post je několik, mezi ty nejvážnější patří nynější viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký, ve hře je ale také současný šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V médiích i politických kruzích se pak v posledních dnech začalo skloňovat s lehkou nadsázkou ještě jedno jméno. Jde o bývalého prezidenta ČR Václava Klause, který by měl jistě pro tuto funkci potřebné předpoklady: jako ministr financí stál na začátku devadesátých let u ekonomické transformace země a později udával kurz české ekonomiky i jako premiér. Klaus je zároveň profesorem pro obor finance a inflace, s jejímž rekordním růstem se nyní naše země potýká, je pro něj celoživotní téma.

Klaus: Pikantní. Nijak by mě to ale neuráželo

Pro deník Echo24 Klaus uvedl, že tuto nabídku dostal už začátkem devadesátých let. Tehdejší prezident Václav Havel se ho prý pokoušel do čela ČNB doslova odsunout. Funkce byla ovšem neslučitelná s jeho tehdejším místem ve vládě Mariána Čalfy, dva roky nato se navíc sám stal předsedou vlády. Pokud by však nabídka přišla dnes, zřejmě by ji zvážil. „Do této funkce se mě snažil odsunout již Václav Havel v roce 1990. Bylo by pikantní, kdyby mi totéž o 32 let později nabídnul prezident Zeman,“ odpověděl v reakci na dotaz, zda by měl o místo zájem. „Řídit Českou národní banku by mě ale určitě nijak neuráželo,“ dodal bývalý prezident Klaus. Ten zároveň donedávna nevylučoval, že by se mohl pokusit znovu ucházet i o prezidentský úřad v přímé volbě za rok, kandidaturu však neoznámil. Případná funkce ve vedení ČNB by ho z ní však diskvalifikovala.

Současného guvernéra Rusnoka, jenž zastával rovněž mezi lety 2013 a 2014 funkci předsedy tzv. úřednické vlády po pádu Nečasova kabinetu, jmenoval prezident Zeman do sedmičlenné bankovní rady jen několik dní poté, co skončil v roli premiéra. V roce 2016 pak Rusnok podle očekávání nahradil v čele bankovní rady odcházejícího šéfa ČNB Miroslava Singera, který pocházel z prostředí Prognostického ústavu Akademie věd, stejně jako Klaus, Zeman nebo zmiňovaný exministr průmyslu Dlouhý.

Rusnokovo jmenování do Rady ČNB komentoval tehdy už bývalý prezident Klaus s politováním nad faktem, že nahradil jeho vlastní nominantku, ekonomku Evu Zamrazilovou, která už do druhého funkčního období nenastoupila. Klaus tehdy řekl, že Zamrazilová je lepší ekonomkou než Rusnok, a naznačil, že s jeho příchodem se zhorší kvalita rady jako celku.

Jmenování guvernéra ČNB je výhradně v rukou prezidenta, který pro tento úkon již nepotřebuje souhlas vlády. Platí ovšem, že guvernér, který má v radě rozhodující hlas (v případě hlasování) a reprezentuje instituci navenek, musí splňovat některé parametry, např. trestní bezúhonost, vysokoškolské vzdělání nebo zkušenosti v oblasti měnové politiky.

Prezidentu Zemanovi se tak na sklonku jeho mandátu nabízí významná příležitost, jak ovlivnit směřování politiky ČNB i po svém konci v úřadu. Centrální banka je totiž hlavní institucí, jež řídí českou měnovou politiku a prostřednictvím úrokových sazeb ovlivňuje i cenu peněz. Mluvčí prezidenta na dotaz, zda má již Miloš Zeman mezi možnými Rusnokovými nástupci nějakého favorita, nereagoval.