Co mají společného Barack Obama a Tony Soprano

Barack Obama dal perfektně načasovaný rozhovor – není lepšího kontrastu než minulý prezident vyrovnaně, poučeně a rozvážně komentující svět, zatímco se jeho nástupce zmítá v hysterických rétorických křečích a utíká před porážkou do fantazie. Rozhovor, který vyšel v časopise The Atlantic, je možná nejzajímavější svými pasážemi o kultuře.

Dojde na ně při diskusi o tom, kde se vzal fenomén Trump. Obama je až úporně rozumný – říká, že Trump je podle něho možná akcelerant, ale nikoli zdroj amerických politických problémů. Což už je nějaký čas standardní pozice, když chcete v Americe říct něco hlubšího o Donaldu Trumpovi. Konkrétně je zmaten tím, že „někdo, kdo obyčejnými lidmi zcela pohrdá, dokáže získat pozornost a pak podporu právě těchto lidí“, což, uznává, není originální. Ale pokračuje:

„Vezměte si klasického mužského hrdinu v americké kultuře doby, kdy jsme vy a já vyrůstali. Postavy jako John Wayne, Gary Cooper, Jimmy Stewart, ale i Clint Eastwood. Existoval určitý kodex. (…) Je to i ve mně. Kodex mužnosti, se kterým jsem vyrůstal a který má kořeny ve třicátých, čtyřicátých letech a ještě dřív – je to představa, že muž stojí za svým slovem, že přijímá odpovědnost, že si nestěžuje, že není tyran, ale naopak chrání zranitelné proti tyranům. Takže i když jste někdo, koho irituje ‚woke‘ ideologie a politická korektnost a chcete, aby byli muži zase muži, a otravuje vás, jak si kdekdo pořád stěžuje na patriarchát, představoval jsem si, že tím vzorem nebude Richie Rich – typ, který si jen stěžuje, lže a nikdy za nic nepřijímá odpovědnost.“

Dědictví kansaské části

A rozhovoří se o svém obdivu k tradicím, které zdůrazňovaly mužné ctnosti. Až novinář, který rozhovor vede (šéfredaktor Atlanticu Jeffrey Goldberg), poznamená, že někteří o Obamovi v nadsázce říkají, že je v hloubi duše „never-Trump konzervativec“. A Obama se tomu nebrání. Říká, že to je dědictví „kansaské části“ jeho rodiny, tedy jeho bílých prarodičů. Vzdává úctu americké „největší generaci“ (to jsou ti, kteří vyrostli za velké hospodářské krize a bojovali ve druhé světové válce). Jeho strýček byl v jednotce, která se vylodila v Normandii a osvobozovala Buchenwald.

Celý text Martina Weisse si přečtěte na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku Echo na stáncích. Objednat si ho můžete zde.