Velká zbrojní revoluce: Rusové předvedou 24 nových zbraní včetně protivzdušné obrany

Ruská armáda na slavnostní přehlídce 9. května v Moskvě poprvé předvede 24 nových typů bojové techniky. Oznámil to v úterý ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko i některé další postsovětské státy si tento den tradičně připomínají výročí vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce.

„Budou to raketové systémy protivzdušné obrany, rakety pobřežní obrany, automobily pro dálkové rozmístění min, tanky a bojová vozidla pěchoty,“ řekl Šojgu na úterná poradě podle agentury Interfax. Přehlídky v Moskvě se podle něj zúčastní 15.000 vojáků, 225 kusů zbraní a vojenské techniky a 150 letadel a vrtulníků.

Historickou část přehlídky má ztělesnit deset jednotek v uniformách z druhé světové války a kolona tanků T-34 a samohybných děl SU-100.

Společná cvičení vojáků na přehlídku začnou v polovině března, od konce dubna se začne trénovat i na Rudém náměstí.

Akce k oslavám 75. výročí sovětského vítězství v druhé světové válce s účastí vojáků se budou konat v 475 ruských městech. „Provedení zajistí více než 116 000 vojáků,“ dodal Šojgu.

Předvádění nové techniky na květnových přehlídkách, které mají domácímu publiku i světu ukázat vojenskou sílu země, je už tradicí. Například na přehlídce v roce 2015 předvedli Rusové „revoluční“ tank T-14 Armata, vybavený bezosádkovou věží, o kterém se tvrdilo, že začne být zaváděn do armády od roku 2018. Ve skutečnosti ale na Rudé náměstí vyjely jen prototypy a vývoj sériového typu se zdržel. List Kommersant v úterý citoval ministra průmyslu Denise Manturova, že státní zkoušky nového tanku mají skončit v letošním roce. Až na základě těchto zkoušek ministerstvo obrany rozhodne, odkdy začnou dodávky tanků jednotkám. Testy bojových vozidel Kurganec 25 a Bumerang by podle Manturova měly skončit v roce 2022.

Rusko, které se považuje za nástupce Sovětského svazu, se chystá oslavit 75. výročí válečného vítězství s velkou pompou. Asi i proto Moskva reaguje velmi podrážděně na vše, co podle ní zpochybňuje klíčovou sovětskou roli v porážce nacismu, včetně zářijové rezoluce Evropského parlamentu, podle níž druhá světová válka vypukla v důsledku sovětsko-německé dohody ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov. Týká se to také sporu o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva či zamýšleného pomníku vlasovcům.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.