Vláda zaspala a nestíhá doočkovat rizikové, současným tempem by to trvalo měsíce

OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU

Vláda zaspala a nestíhá doočkovat rizikové, současným tempem by to trvalo měsíce
Epidemie se v současnosti šíří zejména mezi mladšími ročníky, na podzim by však mohla proniknout opět mezi rizikové. Foto: Shutterstock
Domov

Vláda promeškala příznivější měsíce a statisíce lidí v nejrizikovějších skupinách stále zůstávají bez očkování. V současnosti se nákaza dominantně šíří mezi mladými, na podzim se však očekává zhoršení situace a s ním možné zasažení starších ročníků, které může opět vést k přetížení nemocnic. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová už přitom mluví o tom, že se může další podzimní vlna dostat na sílu tří čtvrtin té loňské.

Po měsících naléhání odborníků se vláda v létě rozhodla zaměřit na doočkování nejstarších ročníků. Jak ovšem ukazují data ministerstva zdravotnictví, očkování ve věkových skupinách nad 60 let od té doby naopak zpomaluje, podobně jako i u mladších. V posledních dnech tak přibývá jen kolem tisíce podaných prvních dávek denně.

To je ve srovnání s celkovou skupinou rizikových bez očkování značně pomalé tempo. Očkování se totiž stále nijak neúčastní kolem 400 tisíc lidí starších 60 let. Další desetitisíce pak čekají na termíny. Přes sto tisíc lidí starších 60 let pak podle statistik Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky (ÚZIS) nemoc prokazatelně prodělalo a zároveň nemělo očkování, to však vláda v očkovací strategii nezohledňuje.

Od druhé půlky července se začala vláda na očkování seniorů opět zaměřovat, VZP rozeslala zhruba půl milionu neočkovaných „zvací“ dopisy, do odlehlých míst v krajích začaly vyjíždět mobilní týmy. Na celkových počtech se to však zatím příliš neprojevilo a celková účast ve věkových kategoriích nad 60 let se posouvá jen o desetiny procent, maximálně o nižší jednotky.

Za měsíc tak přibylo jen kolem 30 tisíc lidí v rizikových kategoriích, kteří se očkování účastní. Přehled o očkování navíc ukazuje, že zatímco v druhé polovině července podávali zdravotníci lidem starším 60 let kolem 2,5 tisíce prvních dávek denně, za poslední dva týdny už denní počty spadly jen k číslům kolem tisíce.

Vládu na potřebu doočkovat především rizikové upozorňovali odborníci měsíce. Podobně jako v jiných věkových kategoriích mezi neočkovanými průzkumy ukazovaly část těch, kteří očkování přímo neodmítají, neúčastní se ho však kvůli jiným bariérám. „Z našich dat vyplývá, že efektivní bylo dostat očkování do všech regionů, k praktikům, bez registrace apod., oslovit lidi napřímo, nechat je vybrat si vakcínu (pokud to jde),“ uvedl pro deník Echo24 sociolog Daniel Prokop s tím, že v případě pracujících je pak efektivní také například nastavit sto procent nemocenské na případné komplikace v týdnu či dvou po očkování, aby se lidé nemuseli bát výpadku kvůli vedlejším účinkům.

O riziku, že na podzim epidemie zasáhne rizikové, mluvila v minulém týdnu i hlavní hygienička Pavla Svrčinová. „Můžeme očekávat, že dojde ke zhoršení epidemiologické situace. Dle našich odhadů by neměla být podzimní vlna tak vysoká jako vloni, odhadujeme, že by měla být zhruba 75% oproti loňské podzimní vlně a na to musíme nastavit všechny strategie,“ uvedla Svrčinová v České televizi.

Epidemie v Česku se zatím drží na nízkých číslech a to jak u nových případů, tak u hospitalizací či úmrtí. Reprodukční číslo se po dvou týdnech dostalo mírně pod hodnotu jedna, což značí zpomalování. O víkendu kleslo zhruba na 0,96. V neděli přibylo v Česku 107 nových případů nemoci covidu, to je o 31 víc než před týdnem.

Takzvané incidenční číslo, které udává týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel, se třetí den po sobě drželo pod hodnotou 12. Nejvyšší je dlouhodobě v Praze s 28 nakaženými na 100 000 lidí za posledních sedm dní. Nejméně se epidemie šíří v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji s týdenní incidencí zhruba šest.

Nákaza se navíc přes léto šíří převážně mezi mladými lidmi ve věkových kategoriích 16 až 29 let, případně nižších. I to zřejmě vede k tomu, že se výrazně nehorší čísla v nemocnicích, jelikož u mladších ročníků hrozí menší riziko těžšího průběhu nákazy. S covidem-19 bylo v nemocnicích ke konci víkendu 52 lidí, o čtyři víc než minulou neděli. Ve vážném stavu je nyní osm hospitalizovaných. Od začátku vakcinace loni v prosinci zdravotníci podali víc než 11,2 milionu dávek, dokončené očkování má přes 5,5 milionu lidí, tedy přes polovinu všech obyvatel. Cílem je dosáhnout proočkovanosti kolem 70 procent lidí.