Epidemie si trochu vytváříme sami. Seniory musíme očkovat hlavně proti pneumokokům, říká imunolog Thon

IMUNITA PO ROCE COVIDU

Epidemie si trochu vytváříme sami. Seniory musíme očkovat hlavně proti pneumokokům, říká imunolog ThonROZHOVOR
Imunolog Vojtěch Thon. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

S příchodem podzimních měsíců přichází také sezóna respiračních onemocnění a s tím otázky ohledně stavu imunity ve společnosti. Pozornost vyvolala například informace o ordinacích přetížených dětmi s virózami. Podle imunologa Vojtěcha Thona nelze sice bez dalších dat přesně určit souvislosti, spíše však nejde o nic překvapivého. „To, na co se musíme připravit, je koincidence více infekcí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.

Podle praktiků se dětské ordinace plní sice i kvůli lehkým virózám, s kterými by dříve děti běžně chodily do školy, ale zřejmě i kvůli oslabené imunitě po roce mimo kolektiv. Je to důvod k obavám?

V současné době to není nic překvapivého, máme prostě podzim a ten s sebou přináší virózy jako takové. Musíme správně rozlišovat a např. každý, kdo má astma, vůbec není infekční. A když náhodou astmatik někde zakašle, je podezřelý z toho, že má covid, a že šíří smrtelnou nemoc. Obecně máme sezónu respiračních virů, která je typická pro podzimní období a máme tady podzim.

Samozřejmě, že pokud děti byly v izolaci, nepředávaly si navzájem infekce. Když pak přijdou znovu společně do kontaktu, k přenosu mikroorganismů začne docházet a podzim tomu napomáhá. Pak se může projevit, i s psychologickou stránkou věci, že jsou lékaři přehlcení. Ale oni jsou přehlcení pořád, máme podstav lékařů. Nemáme dostatek pediatrů, praktických lékařů, odborných lékařů, sester. A toto nikomu nevadí, přičemž to je základní problém našeho zdravotnictví. Ne viry. Virové částice se chovají normálně, dle přírodních zákonů.

Dá se čekat, že to bude mít nějaký dopad i v rámci dospělé populace?

Co je u dospělé populace podstatné, je nyní naočkovat seniory proti pneumokokům. Poskytnout jim pneumokokovou vakcínu před podzimem a zimou, ta je ochrání nesmírně, víc, než nějaká třetí dávka covidu. Pokud se nejedná o těch 400 tisíc seniorů, kteří se nedoočkovali a potřebují co nejdříve první dávku, ostatní naočkovaní jsou a tady se řeší třetí dávka, což je u nás nadbytečné, plošně to nedoporučuje ani FDA (americký Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv), ani WHO. Je to naprosto logické. Vakcíny totiž chybí v chudých zemích, které je potřebují. To, co je skutečně potřeba u nás naočkovat, je otázkou toho, co nyní přijde. Po bakteriální stránce jsou to pneumokokové infekce, po virové stránce to může být chřipka. Na to by měl být komplexně brán zřetel, že není pouze covid. To, čemu musíme bránit a na co se musíme připravit po odborné stránce je koincidence více infekcí dohromady. Mohou být virové s bakteriálními a každý rok tomu tak je, a právě pneumokoky jsou ty, které zabíjejí.

Jsou lidé méně připravení na respirační choroby?

To je otázka, imunitní paměť není pouhou „otočkou“ jednoho roku. Neřídí se kalendářním rokem, má i delší platnost. Například u chřipky záleží, jaký kmen chřipky se objeví. U ní závisí i na tom, jak se podařilo v rámci vakcín, které jsou k dispozici a odhadují se vždy dopředu, „strefit“. U covidu by se dala vakcína připravit podle delta varianty, která tady už měsíce převažuje. Ovšem žádný ze států o to oficiálně nežádá. Trošičku si ty epidemie vytváříme sami. Těm, kteří to mají na starosti, to takto dostačuje.

Pro přeočkování by tedy bylo logičtější očkovat již upravenou vakcínou proti deltě?

Ano, případně si nachystat i vakcíny, které by mohly mít i širší spektrum, ale proti deltě není problém – známe veškerou genetickou informaci, sekvenace je hotová, design antigenu pro vakcínu máte hotový za dva večery, pak už to můžete mít při dobré vůli v případě zadání do čtrnácti dnů ve výrobě, vše ostatní jsou formální záležitosti kancelářského typu a samozřejmě ekonomického. Dnes existuje starší preparát, zatímco tady byste měl nový účinný preparát, který by odpovídal tomu, před čím je třeba lidstvo ochránit, ale musel by se schvalovat. Ovšem u každým rokem měněné vakcíny proti chřipce to žádný problém není.

Podle dat, která jste v srpnu s kolegy z Masarykovy univerzity zveřejnili, se s covidem setkala do jara až polovina vyšetřovaných aktivních dospělých. Jak je Česko připravené na možný podzimní nástup covidu-19?

Co se týče výsledků velmi rozsáhlé celostátní studie PROSECO víme, že Česká republika je v dané chvíli z hlediska koronaviru jednou ze zemí, která je úplně unikátní oproti okolnímu světu. Vzniklo to kombinací toho, že jsme byli natolik v kontaktu s daným antigenem přirozenou infekcí a následně se doočkovalo. Přesto jen kopírujeme postupy okolního světa, přitom jsme již mnohem dále. My bychom nyní měli udávat směr, jak aktivně postupovat, ale k tomu není vůle.

Myslíte, že bychom se mohli vydat cestou Británie či Dánska?

Ano, Británie a severských států. Mají přirozenou ochranu odpovědnosti každého člověka. Celý ten přenos záleží na kontaktu. Pokud zbytečně nebudeme dávat kontakty více dohromady, tak ten přenos máme možnost omezit. A nepřenášet tak velkou dávku. Vše za stavu, kdy již je náš imunitní systém na nový koronavirus připraven, aby ho takto dokázal zvládnout. V ČR již dnes nejsme imunitně naivní, jak jsme prokázali v naší celostátní studii. Je největší provedená ve střední a východní Evropě. Máme veškerá vědecká data a stát je má k dispozici.