Angažmá pro Maffii zničilo Emě Destinnové světovou kariéru

V Praze jí moc nepřáli, zato ve světě ano. Pěvkyně Ema Destinnová však na Čechy nezanevřela, vynášela své vlastenectví, kde mohla, až se jí jedno gesto stalo osudovým.

„Zadarmo, bez přičinění našeho samostatnost nám nikdo nedá,“ vzkazoval ze švýcarského exilu v únoru 1915 do Prahy profesor filozofie Masaryk. Představoval si ustavení jakéhosi „tajného komitétu rozvětveného po způsobu ruských revolučních praktik“. Jeden takový protirakouský spolek, organizovaný Edvardem Benešem, proslul pod podivným jménem Maffie a pro kontakty z ciziny sloužili zprvu dva redaktoři listu Čas, novin Masarykových realistů.

Byla válka, podobná činnost spadala pod vlastizradu, za niž soudy vynášely nejvyšší tresty. Čeští „maffiáni“ nemysleli na protirakouský teror, ale na sběr a předávání hospodářských informací ze zázemí nepříteli. Obecně se tomu říkalo a říká špionáž.

Kontakt s exilem zajišťovali kurýři. Jedním z nich se dvakrát v letech 1915 a 1916 zřejmě stala, nikdy o tom nemluvila, dramatická sopranistka světové třídy Emmy Destinnová, rodným jménem Emilie Kittlová. Po čas své věhlasné kariéry v Berlíně, Londýně a New Yorku se hlásila k češství a propagovala díla českých komponistů. Destinnové osudová cesta z New Yorku do Prahy na jaře 1916 zjevně žádnému „odboji“ nepřispěla, zato zničila její kariéru, a to nejen v Americe.

Rakouská policie totiž tehdy o činnosti Maffie již věděla a řadu jejích aktivistů, skutečných i domnělých, zatkla. Aféra, jíž se říkalo „knoflíková“, vzešla ze Švýcarska.

Více o osudu Emy Destinnové si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.