2 Historie povinné vojny

Na vojnu se povinně rukovalo 140 let. Pak ji v Česku nahradili profesionální vojáci

, , NOVÉ

Témata: , ,

Před 15 lety, 1. ledna 2005, byla v Česku zrušena povinná vojenská služba. Stalo se tak 140 let poté, co v roce 1868 branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost týkající se většiny mužské populace. Česká armáda je v současnosti plně profesionální a branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

V roce 1649 vznikla první stálá armáda v českých zemích, tehdy ještě jako součást rakouské armády. Císař Ferdinand III. ponechal několik pluků v trvalé službě. Do armády vstupovali vojáci dobrovolně, ale upisovali se na doživotí. Pokud se neválčilo, mohli odcházet na dlouhodobou dovolenou, která trvala i několik let.

Josef II. v roce 1781 rozšířil platnost vojenské povinnosti i na nejchudší vrstvy. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Verbování nahradily odvody, často násilím. Služba byla nadále doživotní až do roku 1802, kdy došlo k výrazným změnám. U pěchoty se zkrátila na deset let, zatímco jezdectvo muselo odsloužit 12 let, delostřelectvo pak 14 let. O 43 let později se vojenská služba zkrátila na osm let. Ačkoliv zůstaly dlouhodobé dovolené, odvody se postupem času stávaly pravidelnějšími.

Od roku 1868, kdy branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost, se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně.

Dva roky před vypuknutím první světové války došlo k další změně. Služba byla zkrácena na dva roky, u speciálních druhů zbraní na tři, u námořnictva čtyři. Ponechány byly sedmileté zálohy i dvouletá služba v zeměbraně, odvody se pak odehrávaly dvakrát ročně.

Po válce, již v samostatném Československu, byla délka služby stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl každý povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů, důstojníci a rotmistři pět měsíčních cvičení.

Netrvalo ovšem dlouho a v roce 1927 zavedla novela branného zákona institut náhradní zálohy. V praxi to znamenalo, že muži odvedení nad stanovenou hranici branců v jednom roce (určena na 70 tisíc) byli zařazováni do náhradní zálohy. Dále byly stanoveny úlevy ze základní vojenské služby zejména pro živitele rodin, majitele zemědělských usedlostí, malých a středních živností a obchodů, délka prezenční služby samotné se nicméně nezměnila.

Čtěte také: „Absolutní zbraň.“ Rusko zařadilo do své výzbroje hypersonické rakety Avangard

Po druhé světové válce zůstal v platnosti branný zákon z doby předmnichovské republiky, byť s drobnými změnami. Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce. Existovala ovšem řada výjimek – pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici, na letní uvolnění či na zkrácení na pět měsíců měli nárok muži, kteří byli jedinou zdatnou pracovní silou v hospodářství.

V roce 1949 byl přijat nový branný zákon, který se v následujících desetiletích několikrát novelizoval. Stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců. Další výraznější změna přišla až po pádu komunistického režimu. Novela přijatá v roce 1990 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby. O rok později však následovala další, která prodloužila věkovou hranici při povolování odkladů základní a náhradní služby z 22 na 25 let a u studentů vysokých škol z 28 na 30 let. Také zkrátila o čtyři týdny délku vojenského cvičení pro vojáky v záloze.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 se základní vojenská služba nadále zkracovala, tentokrát na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku 1999. O deset let později vláda schválila reformu armády, podle níž základní vojenská služba skončí závěrem 2004. V březnu toho roku vojnu nastoupilo posledních 878 branců, poslanci navíc schválili návrh zákona, který ruší základní i civilní službu. Od 1. ledna 2005 se česká armáda se stala plně profesionální; branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Čtěte také: Zajetí by měli opustit všichni. Začala konečná výměna vězňů z ukrajinského konfliktu

, ,