Popravy politických vězňů a násilně potlačené protesty. Řezník Raísí je nový prezident Íránu

NOVÝ PREZIDENT ÍRÁNU

Popravy politických vězňů a násilně potlačené protesty. Řezník Raísí je nový prezident Íránu
Ebrahim Raisi Foto: Wikimedia Commons Armin2210
Svět

Echo24

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísí je podezřelý z vydávání tisíců rozsudků smrti a jsou na něj uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři. Volby však provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979.

Nízký zájem o volby se ale podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

Režim ve snaze posílit legitimitu voleb se Íránce snažil přesvědčit, aby šli hlasovat v co největších počtech, disidenti v Íránu i v zahraničí ale vyzývali k bojkotu voleb a tvrdili, že lidi odrazují od cesty k urnám také ekonomické obtíže a omezování svobody. Někteří aktivisté se přitom podle agentury Reuters obávají, že Raísího zvolením represe ještě zesílí.

Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že velkým vítězem voleb je "íránský lid, protože znovu povstal proti propagandě úplatných médií nepřátel".

Prezident a popravčí

Jak upozorňuje server BBC, Mnoho Íránců a právnických skupin poukázalo na údajnou roli Raisiho při masových popravách politických vězňů v roce 1988, kdy mu bylo 27 let.

Raísí měl být součástí takzvaného „výboru smrti“ - jednoho ze čtyř soudců, kteří podle Amnesty International dohlíželi na tajné rozsudky smrti pro asi 5 000 vězňů ve vězeních poblíž Teheránu. Uvádí, že umístění masových hrobů, kde byli muži a ženy pohřbeni, je „systematicky ukryto íránskými úřady“.

„To, že se Ebrahim Raisi stal prezidentem, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti za vraždu, násilné zmizení a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost,“ uvedla šéfka Amnesty Agnès Callamardová.

Raisi opakovaně popíral svou roli v rozsudcích smrti. Ale také řekl, že byly ospravedlněny kvůli fatwě nebo náboženskému vládnutí bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Chomejního. Amnesty také uvádí, že Raisi jako šéf soudnictví dohlížel na beztrestnost úředníků a bezpečnostních sil obviněných ze zabití demonstrantů během nepokojů v roce 2019.

Američané na něj také uvalili kvůli porušováním lidských práv sankce. Raísí tak bude prvním íránským prezidentem, na nějž byly uvaleny americké sankce ještě před nástupem do funkce.

Končící prezident Hasan Rúhání navštívil Raísího v jeho kanceláři a pogratuloval mu. "Budeme podporovat zvoleného prezidenta a plně s ním spolupracovat v dalších 45 dnech, po nichž se nová vláda ujme vedení," řekl podle státních médií. Vítězi hlasování popřál i ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, podle nějž bude Raísí dobrým vůdcem.

"Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa," uvedl ještě před zveřejněním konečných výsledků bývalý šéf íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí. Ten byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a podle komise dostal 2,4 milionu hlasů. Gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů.

Stoupenci ultrakonzervativního křídla se dostanou v Íránu k moci po osmi letech vlády umírněného Rúháního, který se podle ústavy už nemůže ucházet o třetí mandát. Raísího vítězství podle zahraničních tiskových agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi včetně Spojených států, zejména pokud jde o rozvoj íránského jaderného programu.

Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015. Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.

Reuters připomíná, že poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má v íránském systému Chameneí, a nikoliv prezident.

Podle analytiků přitom Raísího vítězství zvyšuje jeho šance na to, že by mohl v budoucnu duchovního vůdce nahradit ve funkci. Chameneí totiž sám sloužil osm let jako prezident, než se stal nejvyšším vůdcem po smrti otce islámské revoluce Rúholláha Chomejního v roce 1989.

Foto: echo24