Jaderné elektrárny v rezervě? Technicky nemožné, oponuje německé vládě jejich šéf

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví, uvedl v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf společnosti Preussen Elektra, která elektrárny provozuje, Guido Knott, ale v dopise uvedl, že takové řešení je technicky nemožné, píše deník Handelsblatt.

Návrh ministerstva „poslat na přelomu roku dvě ze tří současných elektráren do studené rezervy, aby se v případě potřeby nahodily, není technicky proveditelný, a proto není vhodný pro zajištění příspěvku k dodávkám,“ píše Knott v dopise, který má Handelsblatt k dispozici.

„Dopis jsem dnes ráno s jistým údivem zaznamenal,“ uvedl Habeck ve středu v Berlíně. Preussen Elektra podle něj zřejmě nepochopila koncept operační rezervy.

Podle Habecka zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa. Podle Habecka ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.

„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl Habeck.

Již 25. srpna ale provozovatelé informovali ministerstvo, že při napjatém provozu „již není možné pružné zvedání nebo škrcení výkonu“, jak vyplývá z dopisu šéfa Preussen Elektra.

To platí tím spíše, pokud má být elektrárna zcela odstavena, jak předpokládá Habeckův plán. Knott píše: „V takovém případě není ,při omezených možnostech reaktoru, opětovné spuštění v pokročilém roztaženém provozu proveditelné a už vůbec ne v krátkodobém horizontu během jednoho týdne.“

Knott v závěru dopisu nabízí ministerstvu další diskuze nad řešením krize.

O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU). Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Ponechání jaderných elektráren v provozu je kontroverzní téma pro Zelené, kteří jsou jedním z koaličních partnerů sociálních demokratů (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Členem Zelených je i ministr hospodářství Habeck. Součástí koalice jsou liberální svobodní demokraté (FDP), kteří naopak prodloužení životnosti jaderných elektráren podporují.