Česko vyjednává o obnově Dněpropetrovsku, Luhansk není na stole, tvrdí vláda

Marshallův plán pro Ukrajinu. I tak se přezdívá programu na obnovu válkou zničené země, o jehož podobě jednali před týdnem ve švýcarském Luganu státníci ze čtyřicítky zemí. Premiér Petr Fiala (ODS) svým podpisem stvrdil i zapojení Česka. ČR by se měla podílet na obnově válkou nejvíc zasažených východních oblastí. Podle Fialy je to příležitost pro české firmy. Zapojit by se mohly do rekonstrukce železnic, nemocnic nebo jaderných elektráren. Ačkoli měl na Česko připadnout Luhansk, který je zatím kompletně pod ruskou okupací, vláda bude tento týden v Kyjevě jednat o zaměření na sousední Dněpropetrovskou oblast.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal představil před týdnem v Luganu plán na rozdělení rekonstrukce Ukrajiny podle regionů mezi 40 západních zemí. Na Česko by podle návrhu spolu s Finskem a Švédskem připadla Luhanská oblast. Ta patří mezi válkou nejvíc zničené regiony a je dnes kompletně pod kontrolou ruských vojsk. Ukrajinský plán však počítá s tím, že se ji podaří znovu získat, včetně té části, kterou už několik let ovládají proruští separatisté.

Podle české vlády ale zatím nepadlo definitivní rozhodnutí. „Jsme v prvních fázích jednání, Ukrajina na konferenci v Luganu nastínila svoje konkrétní představy o obnově země a cesty, jak jich dosáhnout. Čeká nás ale ještě řada jednání a rozdělení regionů nelze považovat za definitivní. Cílem naší vlády je, aby se na rekonstrukci podílely české firmy a subjekty, které disponují potřebným know-how,“ řekl pro deník Echo24 mluvčí vlády Václav Smolka. O plánu rozdělit rekonstrukci Ukrajiny mezi západní země jsme psali zde.

Obnova Luhansku není na pořadu dne

Obnova okupované Luhanské oblasti zatím podle něj není na pořadu dne. Premiér Petr Fiala nicméně nechce čekat až válka skončí, ale plánuje zapojit Česko do obnovy Ukrajiny už nyní. „Momentálně jednáme o zaměření na sousední Dněpropetrovskou oblast. Ze sektorového hlediska jednáme o železniční a městské dopravě, vybavení nemocnic, jaderné energetice a sanačních a dekontaminačních pracech. Další jednání proběhnou příští týden v Kyjevě,“ dodal Smolka.

Lipavský: Výsledek války ovlivní naši bezpečnost

Také podle slov ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) šlo ze strany ukrajinského premiéra pouze o „ilustrativní návrh“. „Podstatou této myšlenky není ‚rozdělení Ukrajiny mezi 40 zemí‘, ale to, aby se s obnovou, zejména na osvobozených územích, začalo co nejdříve a podle evropských standardů,“ odpověděl Lipavský na dotaz redakce.

Lipavský potvrdil, že vláda chce nabídnout Ukrajině české schopnosti v oblasti zdravotní péče, železniční přepravy a jaderné bezpečnosti. Zdůraznil, že konference v Luganu se netýkala pouze poválečné obnovy Ukrajiny, ale i aktuální pomoci, včetně vojenské a humanitární. „Na této pomoci se Česko od počátku podílí nejen proto, že to Ukrajina potřebuje a že jsme jejím dlouhodobým partnerem, který umí zapojit české obce, kraje, firmy, neziskové i veřejné instituce, ale také proto, že tato válka a její výsledek má a bude mít zásadní vliv na naši vlastní bezpečnost a prosperitu,“ řekl ministr.

Ukrajina počítá s tím, že na rekonstrukci zničených měst a infrastruktury bude potřeba vydat okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun). Financování mají zajistit především země EU koordinované Bruselem formou půjček. Některé státy, jako třeba Německo, ale mají ze zadlužování obavy. Česká republika si vzala toto téma jako jednu z priorit svého půlročního předsednictví Radě EU. Její součást nemá být pouze obnova infrastruktury zničené ruským bombardováním, ale také investice v oblasti digitalizace a investice do zelených projektů.