Méně zemědělcům, více na obranu. Evropská komise navrhla rozpočet EU

Evropská komise pro roky 2021 až 2027 navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionů Kč) v závazcích, což podle ní odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU také komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

V prostředcích na platby návrh Evropské komise počítá s 1,105 bilionu eur (přes 27,6 bilionu Kč), tedy 1,08 procenta HND, v cenách roku 2018, plyne z informací komise.

V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.

O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musí shodnout i členské země. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a Maďarsku.

Podle dnešního návrhu by z podnětu komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.

Evropská komise chce v rozpočtu pro roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a asi o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpají ČR i další méně rozvinuté země ze středu a východu unie. Naopak posílit plánuje EK financování priorit, jako je lepší správa hranic, bezpečnost a obrana, ale i investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“. Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen, EK ale navrhla také nové vlastní zdroje rozpočtu.

Mělo být to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně představovat asi 22 miliard eur (asi 550 miliard Kč).

Čtěte také: Komisař Oettinger odstraňuje „hodnotový nádor“ ze střední Evropy