Počet Rusů v Česku za deset let vzrostl o 60 procent
vztahy Čechů k Rusům
NOVÉ
Jackmac34/Pixabay
Počet Rusek a Rusů, kteří žijí v Česku, postupně roste. Zatímco před deseti lety bylo v zemi s povolením k pobytu 23 300 občanů Ruské federace, letos v červnu 37 300. Rusové tak tvoří čtvrtou nejpočetnější skupinu cizinců. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že 73 let poté, co sovětský armáda osvobodila většinu českého území od nacistů, a pět desetiletí po invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa převládají k Rusům u Čechů antipatie nad sympatiemi.
V roce 1968 cizí vojska vpadla na československé území před půlnocí 20. srpna. V prvním sledu to bylo 100 000 vojáků, postupně se okupační armáda rozrostla na 750 000 příslušníků. Koncem 80. let byli sovětští vojáci v Česku v 67 posádkách, na Slovensku v 16. Řadu oblastí jako Milovice nedaleko Prahy měli plně k dispozici.
Část sovětských jednotek opustila zemi v květnu 1989 při plánovaném snížení počtu ozbrojených sil SSSR. Vyjednávání o odsunu sovětských vojsk pak začala krátce po listopadu 1989. Do konce června 1991 se z československého území stáhlo 73 500 sovětských vojáků a 39 921 členů jejich rodin. V prosinci 1991 se rozpadl Sovětský svaz. Hlavním nástupnickým státem se stala Ruská federace.
Rusů v Česku postupně přibývá. Tvoří sedm procent cizinců v zemi. Letos na konci června mělo povolení k pobytu 37 303 občanů Ruské federace. Téměř tři pětiny z nich mohly v ČR zůstat natrvalo. Na konci loňska žilo v ČR s povolením 36 840 lidí z Ruska, v roce 2011 to bylo 31 533 a v roce 2007 pak 23 301. Počet i podíl občanů Ruska s trvalým pobytem roste.
U Čechů převládá antipatie nad sympatiemi
Podle březnového průzkumů CVVM patří Rusové k národnostním skupinám, k nimž převládají u Čechů antipatie nad sympatiemi. Nesympatičtí jsou více než třetině lidí nad 15 let, sympatičtí čtvrtině. Téměř dvěma pětinám dotázaných jsou lhostejní. Podle autorů průzkumu se za pět let, co se situace sleduje, názory Čechů a Češek nezměnily.
Podle statistik tři z deseti Rusů jsou v Česku kvůli práci a podnikání. Téměř dvě pětiny tu studují. Víc než pětina přijela za rodinou a desetina pak z humanitárních či jiných důvodů. Každý pětadvacátý žadatel o azyl či ochranu v Česku pochází z Ruska.
Stále větší zájem mají Rusové o studium na českých vysokých školách. Pokud se vzdělávají v češtině, nemusí za výuku na veřejných školách stejně jako Češi platit. V roce 2003 vysokoškolské vzdělání v ČR získávalo 418 občanů Ruska, jen tři z nich si studia hradili. Celkem Rusové tvořili tři procenta zahraničních studentů. V roce 2016 představovali už téměř 14 procent. Stali se tak druhou nejpočetnější skupinou zahraničních posluchačů hned po Slovácích. Školy měly 5906 ruských studentů, studium si platilo 353 z nich.
V roce 2016 pracovalo v Česku 10 990 lidí z Ruska. Zaměstnání z nich mělo 8290 a 2700 podnikalo. V roce 2010 firmy v ČR zaměstnávaly 2488 lidí z Ruska, živnostenský list mělo 1228 Rusů.
Zástupce Rusů v radě vlády pro národnostní menšiny v poslední výroční zprávě o menšinách uvedl, že většina Rusů se do Česka přestěhovala proto, aby unikli autoritářskému režimu ve své vlasti. K novému domovu jsou podle něj loajální. Podle ruského zástupce se ale kvůli ruské propagandě a dezinformacím komunita rozštěpila a dělí ji názory na dění na Ukrajině, brexit, politiku USA i členství ČR v EU a NATO.
„Rozdělení ruskojazyčné komunity a částečně ruské národnostní menšiny již přesáhlo meze žádoucí názorové plurality a nebezpečně zasahuje i většinovou společnost. Jde o projevy propagace autoritářských systémů a politiků směřujících k totalitě,“ uvedl ruský zástupce v radě. Podotkl, že obrana proti profesionální a dobře financované propagandě je zatím neúčinná.
