Nejméně bytů za 20 let. Ze stavebnictví je brzda ekonomiky
NOVELA ZAČÍNÁ PLATIT OD NOVÉHO ROKU
NOVÉ
1
Pomalé stavebnictví je považováno za největší brzdu české ekonomiky. Na vině je přitom pomalý schvalovací postup. Získat stavební povolení na větší projekty, jako jsou třeba bytové domy, trvá několik let. V celosvětových srovnáních se Česká republika pohybuje každoročně na nelichotivých pozicích. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zlepšení. Od nového roku začne platit novela stavebního zákon, která by v tomto směru měla přinést zlepšení.
V žebříčku Doing Business, který každoročně zveřejňuje Světová banka, letos Česko ve vyřizování stavebního povolení obsadilo 127. místo ze 185 porovnávaných zemí. Loni bylo ještě o tři pozice horší. Až vydá banka žebříček příští rok, bude to mimo jiné také zpětná vazba pro ministerstvo pro místní rozvoj.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Resort si totiž slibuje zlepšení od novely stavebního zákona, která začne platit od začátku nového roku. Novela by podle ministerstva měla zjednodušit, ztransparentnit a zrychlit získávání stavebních povolení. Schválená novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
„Z pohledu bytové výstavby lze jako posun správným směrem vnímat zavedení koordinovaného řízení. Jaký smysl má v tomto případě však současné zachování samostatných územních a stavebních povolovacích procesů, zůstává otázkou. Zejména menší stavební úřady mohou mít v budoucnu problémy s jedním či druhým typem řízení, stejně jako stavebníci,“ zhodnotil novelu zákona pro server Echo24 analytik společnosti Deloitte Petr Hána.
Nejméně bytů za 20 let
Urychlit může stavbu menších projektů – umožní na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy. Dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty. Otázka je, jak novela pomůže developerským projektům ve větších městech, které můžou pomoci řešit nedostatek bytů.
Ten trápí především větší města a českou metropoli Prahu. Bytová výstavba je v deficitu už od roku 2010, nicméně propad v posledních dvou letech je markantní. Zatímco v roce 2010 dostalo stavební povolení něco kolem 4,5 tisíce bytů, loni to byla asi polovina. Situace je ale různá v různých částech hlavního města. Velká část veškerých povolených bytů připadá na Prahu 9, naopak velmi špatně je na tom přirozeně úplné centrum – Praha 1 a 2 – ale také některé okrajové části – třeba Radotín nebo Horní Počernice.
V různých fázích legislativního procesu je v současné době asi 900 projektů se 40 tisíci byty. I to je ale podle Hány málo. „Ze studie, kterou před nedávnem publikoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), vyplývá, že do roku 2030 budeme v Praze kvůli demografickému a ekonomickému vývoji potřebovat o zhruba 90 000 bytů více, než jsme zde měli v roce 2015. Ze současné situace je ale zřejmé, že tolik bytů nevzniká. V loňském roce byla v Praze povolena výstavba nejméně nových bytů za posledních 20 let,“ dodal Hána.
Nedostatek bytů žene jejich ceny nahoru. Průměrná nabídková cena volných bytů v rámci aktuálních developerských projektů dosahovala 75 007 korun za metr čtverečný, což představovalo meziroční nárůst o 12 tisíc korun za metr čtverečný, respektive o 18,6 procenta, a ve srovnání s rokem 2015 dokonce téměř o 18 tisíc korun za metr čtverečný, tedy 31,3 procenta, píše se v analýze bytové výstavby v rámci developerských projektů, kterou minulý týden vydal IPR.
Jenže pokud se vezmou v úvahu všechny byty, nejen ty v developerských projektech, ceny jsou ještě vyšší. A velkou roli hraje opět lokalita. Nejdražší byty se již tradičně prodávaly na Praze 1, kde průměrná nabídková cena již přesáhla 230 tisíc korun za metr čtvereční, naopak nejlevnější jsou dlouhodobě byty v deváté a desáté městské části.
