Sýrie byla jen začátek. Do Evropy může přijít nová migrační krize, varuje OSN
Hrozba na obzoru?
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Přesunování členů teroristické organizace Islámský stát (IS) z Blízkého východu do Afriky může vyvolat novou migrační krizi s přílivem uprchlíků do Evropy. Upozornil na to výkonný ředitel Světového programu pro výživu (WFP) David Beasley, jehož organizace je jednou z institucí OSN.
Myslí si, že do půlmiliardového regionu afrického Sahelu, pokrývajícího státy od východu po západ Afriky, zamířilo mnoho členů IS. Tam podle Beasleyho vyhledávají další extremistické skupiny od Al-Káidy, a Šabábu po Boko Haram, což může přinést oblasti Sahelu „mimořádné potíže“.
Pokud evropští politici nepomohou zemím Sahelu získat stabilitu a zajistit potraviny, může Evropu čekat mnohem větší migrační krize, než byla ta vyvolaná konfliktem v Sýrii, řekl Beasley v rozhovoru, který zveřejnila agentura AP. „Mluvíme o oblasti Sahelu s 500 miliony obyvatel, takže Sýrie se může ve srovnání s tím jevit jako kapka,“ řekl.
K Sahelu patří Burkina Faso, Čad, Niger, Mali a Mauritánie. Rozkládá se na ploše více než tří milionů kilometrů čtverečních, na severu s ním sousedí Sahara. Oblast postihují sucho i záplavy a trvalé problémy se zajištěním potravin. Členové IS přicházejí podle Beasleyho do „velmi destabilizované oblasti, na jejíž řízení mají vliv klimatické změny“.
Čtěte také: Tajná schůzka? Skripal si v den útoku vypnul navigaci GPS v mobilu
„Pronikají tam, dělají nábor, používají jídlo jako prostředek tohoto náboru s cílem vyvolat destabilizaci, a to může znamenat masovou migraci do Evropy. Jedna žena vedle druhé vám řekne ‚manžel se nechtěl přidat k IS ani k Al-Káidě, ale neměli jsme jídlo‘, a když nemáte čtrnáct dní čím nasytit syna nebo dceru a nabídne se vám možnost upsat se IS, tak se upíšete,“ řekl Beasley, který rozhovor poskytl v Austrálii, s jejíž vládou jednal o financování WFP.
Tato organizace chce Sahelu dopomoci ke stabilizaci, ekonomickému růstu a rozvoji a poskytnout mu potraviny. V Sahelu působí organizace islámských radikálů a loni v únoru se skupina těchto pěti států dohodla na sestavení jednotky o síle 5000 lidí. Má bojovat proti extremistům, organizovaném zločinu a převáděčství. Experti OSN ve své zprávě konstatovali, že členové IS a Al-Káidy působící v Mali ohlásili, že budou proti této jednotce bojovat společně.
V Mali panuje neklid od převratu v roce 2012. Země po něm padla do rukou islamistů napojených na Al-Káidu. Zpočátku se s nimi spojili také separatisté z řad Tuaregů. Francie pak do země vyslala armádu, která pomohla vzbouřence zklidnit, ale ne zcela vytlačit. Podle odborníků OSN v zemi stále panuje nebezpečná situace a ohnisko problémů se přesunuje ze severu do centra země. Humanitární pomoc potřebují více než čtyři miliony občanů.
Spojené oddíly místní Al-Káidy a IS se přihlásily nejenom k útokům v Mali, ale také v Nigeru. V posledních měsících přibylo také útoků na vládní cíle v Burkině Faso.
