Tři výzvy pro Ukrajinu. Jak se může vyvíjet válka v dalších měsících

Jedna výzva končí, dalších několik má Ukrajina před sebou. Díky triumfálnímu vyhnání Rusů z Chersonu získala bránící se země příznivou výchozí pozici před přicházející zimou. Dosud bezprecedentní povzbuzení morálky ve vlastních řadách i v řadách spojenců i zisk zjevně až poloviny svého území zpět. Příliš oddechu si však podle analytiků obránci nemohou dovolit. A stěžejní výzvy je čekají i jinde, než na bojišti.

Ukrajina po úspěšné ofenzivě na severu země, kde zaskočila nepřipravenou a oslabenou ruskou obranu, dokázala i díky strategickému ostřelování a ničení ruské logistiky získat zpět západní břeh řeky Dněpr, včetně symbolické lokální metropole Chersonu. Zatímco zřejmě pokračují některé boje v okolí řeky a Rusové se snaží na východním břehu připravit k další obraně, čekají na Ukrajinu otázky, co dál.

Jedna z výzev spočívá v možném pokračování úspěšné ofenzivy. S přicházejícími zimními měsíci se delší dobu mluví o možném pozastavení bojů kvůli počasí, podle analytiků to však zřejmě v tomto případě důvod nebude. Co by naopak mohlo zpomalit bojové operace je vyčerpání lidí, nedostatek vybavení či logistické problémy. Zima však může podle analytiků přinést více problémů Rusům.

Podle analytiků i pozorovatelů by však Ukrajina neměla propásnout situaci, v které se nyní nachází. „Zamrznutí“ konfliktu by totiž Rusku umožnilo řádně vycvičit desetitisíce nových vojáků, zatímco nyní jsou v poli i značně demotivovaní vojáci a nevycvičené jednotky. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) tak Ukrajina patrně využije síly, kterou získala osvobozením Chersonu, k posílení své protiofenzivy v Luhanské oblasti na ukrajinském Donbasu nebo k zahájení nových protiútoků jinde.

Penzionovaný americký generál Ben Hodges, který býval velitelem amerických pozemních sil v Evropě, odhadl, že ukrajinské síly by do ledna příštího roku mohly osvobodit Melitopol a Mariupol a pustit se do osvobozování Krymu, tedy naopak pokračování v jižní ofenzivě. List The New York Times minulý týden napsal, že Ukrajinci nejeví známky, že by se na zimu chystali svou ofenzivu zastavit.

Ukrajině by zimní pauza v bojích prospěla „pouze“ tím, že by měla větší čas na získání těžké techniky a munice. To je další výzva, která je spíše pokračující, než novou. Ukrajina, která do války vstupovala v otázce vojenské techniky značně znevýhodněná, potřebuje zvláště k dalšímu útoku značné zásoby munice a vojenské techniky. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se počítá s dalším posíláním zbraní Kyjevu a dosud už na Ukrajinu zamířilo osm miliard eur. Zdaleka nejzásadnější pomoc na Ukrajinu míří ze Spojených států i Velké Británie. Obzvláště v USA budily otázku výsledky voleb, zdá se však, že na pomoc Ukrajině zatím větší vliv mít nebudou.

Další výzvou však bude pro Ukrajinu i udržení politické a finanční podpory jednotlivých států. S příchodem zimy se očekává možné prohloubení problémů, které dopadají v souvislosti s válkou na západní státy a s tím možné prohlubování sociálních problémů, ekonomických problémů či růst protestních hlasů. Rozkol situace vnáší i mezi jednotlivé státy, které přichází na propojeném unijním s ne vždy kompatibilním vlastním řešení situace.

Ačkoliv další vývoj nelze předvídat, za nepravděpodobné se jeví možné zasednutí k vyjednávacímu stolu. Při úterním vystoupení na summitu G20 obvinil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Ukrajinu z toho, že si klade nerealistické cíle pro vyjednávání. Podle něj tak protahuje řešení konfliktu. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny, včetně Krymu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit „spravedlivě“ a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat.