O našem prezidentovi prognostikovi a komunistických pučích

Pan redaktor Petr Holub v titulku svého komentáře v 16. čísle Echa vystihl mentalitu našeho prezidenta baviče. Zjevně se královsky baví animací vládotvorného počínání premiéra Babiše. Pan redaktor k tématu ještě doplnil internetový text „Zeman a Duka prorokují změnu“. Reagoval na prezidentovu výzvu pronesenou na posledním sjezdu KSČM – že prý se nyní za zhruba sto let „opět rýsuje s nepominutelnou účastí komunistické strany … etc… účast levice jako celku na řízení věcí veřejných a na tvorbě vlády.“

A aby snad tuto svou šanci komunisté nepromarnili! Historický exkurz Zemanův stojí za zamyšlení. V roce 1918 sice ještě byli téměř všichni potenciální komunisté sociálními demokraty, ale ve vládě Karla Kramáře nějakou státotvornou sílu nepředstavovali. Lepší už to pro ně bylo ve vládě (25.5.1920-15.9.1920) Vlastimila Tusara, kde měli navíc ještě celkem čtyři ministry, včetně anarchisty a od roku 1925 komunisty Bohuslava Vrbenského.

Ale snad měl náš pan prezident prognostik na mysli hned následující období úřednické vlády (15.9.1920-26.9.1921) předsedy a ministra vnitra Jana Černého, kdy se československá marxistická levice přihlásila ke komunistické III. Internacionále V. I. Lenina a v mladé Masarykově republice se uskutečnil pokus o bolševický puč.

Pokud ovšem prezident myslel zrovna na tyto události, určitě by se  při troše dobré vůle nějaká vzdálená analogie našla. I když se dějiny neopakují a ani nikdo kdo by zatočil s komunisty ( jako tenkrát Jan Černý),  není na dohled. Doufejme však, že  prezidentem požehnaný pokus o převrat v režii ANO – ČSSD – KSČM s oporou v SPO přece nakonec dopadne stejně neslavně jako už tenkrát puč komunistických chaotů. Jaroslav Zapletal