Václav Havel by oslavil 85. narozeniny. Zeman poslal květiny, vzpomínají i ve světě

Poslední československý a první český prezident Václav Havel vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech minulého století díky působení v divadle, během normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům československého disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Bojovník za lidská práva a také někdejší vězeň totalitního režimu, který se narodil 5. října 1936, vždy vyvolával silné emoce.

Zatímco ve světě Havla – básníka, dramatika, esejistu, spisovatele, publicistu, myslitele a politika – většinou obdivují, názory na jeho působení v české politice se různí. Květiny k místu posledního odpočinku prvního polistopadového prezidenta poslala i současná hlava státu Miloš Zeman, na Havla však vzpomněla i různá zahraniční média. Ve Francii například Havla označili za politika filozofa, britská ambasáda v Praze sdílela Havlovu fotku s královnou Alžbětou.

Nejsilnější vliv na domácí politiku měl Havel v prvním období po listopadu 1989, kdy se také mohl opřít o přízeň výrazné většiny obyvatel. Velkého uznání se mu dostávalo v zahraničí, opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu za mír, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. "Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá americká ministryně zahraničních věcí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

V úřadu prezidenta, který Václav Havel zastával 12 let, zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Zatímco v zahraničí byl ikonou boje za svobodu a demokracii, v České republice jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala. Jeho koncept takzvané nepolitické politiky měl řadu kritiků, kritizován byl i za příliš "měkký" postoj k bývalým komunistům a také za rozsáhlou amnestii vězňů odsouzených za bývalého režimu, kterou vyhlásil v prosinci 1989 krátce poté, co vystřídal Gustáva Husáka.

🇨🇿🇬🇧 Václav Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. ❤️

👑 Fotografie byly pořízeny v roce 1996 během první návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice. https://t.co/UxBNvXqXM6

— British Embassy Prague (@UKinCR) October 5, 2021

Ani velká autorita, kterou měl po prvním zvolení, nic nezměnila na rozpadu federace. Havel po parlamentních volbách v červnu 1992, ve kterých propadlo jemu blízké Občanské hnutí a po kterých slovenští poslanci zablokovali jeho znovuzvolení, abdikoval a následné dělení Československa se odehrálo bez jeho asistence. Období po jeho návratu do čela nového českého státu zase poznamenaly spory s tehdejším předsedou ODS a premiérem Václavem Klausem. A právě Klaus se v únoru 2003 stal novou hlavou státu poté, co vypršelo Havlovo druhé funkční období.

„Poprezidentskému" období jeho života dominovala lidská práva – opakovaně podpořil kubánskou opozici, disidenty v Bělorusku, angažoval se kolem situace v Barmě, Tibetu či Severní Koreji. Několikrát vyjádřil své obavy o osud demokracie v Rusku. Jako dramatik se Václav Havel znovu připomněl v roce 2008, kdy měla premiéru jeho nová hra Odcházení. Později době se věnoval projektu své prezidentské knihovny a natočil film podle své poslední hry, který měl premiéru v březnu 2011. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let na své chalupě v Hrádečku na Trutnovsku.

Na někdejšího prezidenta, který zemřel 18. prosince 2011, vzpomínají lidé po celém Česku. Květiny k místu Havlova posledního odpočinku zaslal například současný prezident Miloš Zeman, jehož tiskový mluvčí vyvrátil informaci, která se objevila na sociálních sítích, že je prezident Zeman opět v nemocnici. „V nemocnici není, ani ji nenavštívil,“ řekl pro Echo24 Ovčáček.

Vzpomínku na zesnulého prezidenta Havla připojil třeba šéf hnutí STAN Vít Rakušan, který zaslal zesnulému prezidentovi dopis, nebo strany ODS, TOP 09. Knihovna Václava Havla uspořádala pro školáky v Litomyšli workshop, který připomíná život a dílo bývalého prezidenta.

Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman a paní Ivana Zemanová při příležitosti nedožitých 85. narozenin zaslali věnec se stuhou k místu posledního odpočinku Václava Havla. pic.twitter.com/cXGTODepm5

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 5, 2021

„Ať po něm Německo pojmenuje ulice“

Do literárního života vstoupil tehdy devatenáctiletý Havel v roce 1955, když poprvé publikoval v časopise Květen, v roce 1964 vydal jak první verzi básnické sbírky Antikódy, obsahující experimentální poezii, tak studii o Josefu Čapkovi, kterou napsal spolu s Věrou Ptáčkovou. V půlce 60. let se prosadil zejména jako dramatik a do literatury výrazně zasáhl až po srpnu 1968. Jeho první jednoaktovka Rodinný večer z roku 1959 se premiéry dočkala až po čtyřech dekádách. Jako první Havlova hra se na jeviště dostala v prosinci 1963 Zahradní slavnost, která měla o necelý rok později premiéru i v Schillerově divadle v Západním Berlíně.

Pane prezidente Havle… Vy mě neznáte, ale já Vás viděl. Dokonce několikrát. Poprvé na Sázavě, v Samopších. Byl jsem tam na prázdninách, tvář plnou akné a hlas ve fázi skřehotání, a Vy jste sem přijel. Bohužel ne za mnou. ... https://t.co/Q67If6D89D

— Vít Rakušan ⚫️⬛️ (@Vit_Rakusan) October 5, 2021

Jeho hlas byl slyšet ve veřejné diskusi slyšet od konce 60. let, podílel se na protiokupačním vysílání rozhlasu v roce 1968 a od 70. let se Havel zařadil mezi nejvýraznější postavy disentu. Vystrnadit jej z republiky se režimu sice nepodařilo, dostat do vězení ano – už po vzniku Charty 77, později ještě několikrát, celkem téměř na pět let. Ve vězení také silný kuřák Havel prodělal těžký zápal plic, což natrvalo ovlivnilo jeho zdraví. Už jako prezidentovi mu v prosinci 1996 lékaři kvůli nádoru odebrali část plíce, postihlo jej i prasknutí tlustého střeva a dramatická operace na dovolené v Innsbrucku na jaře 1998.

Do prezidentského úřadu jej zvolil prosinci 1989 stále ještě komunisty ovládaný parlament, podruhé to bylo v červenci 1990 už Federální shromáždění vzešlé v prvních svobodných voleb. O dva roky později, kdy bylo zřejmé, že společný stát zanikne, Havel z funkce prezidenta odstoupil. Ani jeho velká autorita nic nezměnila na vleklých diskusích o státoprávním uspořádání a následném rozpadu Československa. Po vzniku samostatné ČR se v lednu 1993 stal jejím prvním prezidentem a na další pětileté období jej parlament zvolil v roce 1998. V úřadu prezidenta Havel zboural mnohá dosavadní tabu, jeho koncept takzvané nepolitické politiky však měl řadu kritiků.

Zatímco Havlovo působení na domácí politické scéně není vnímáno jednoznačně, v zahraničí je nejznámějším českým politikem polistopadového období. Jeho snahou vždy bylo zajistit návrat ČR mezi západní demokratické země a především začlenit zemi do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Havel také udělal velký kus práce pro propagaci země. Sloužily k tomu také jeho časté a mediálně sledované cesty. Asi neslavnější byla první návštěva Spojených států v únoru roku 1990, která se uskutečnila necelé dva měsíce po Havlově zvolení. Jeho projev v Kongresu 21. února si tehdy vysloužil aplaus na otevřené scéně.

Jeho význam dokládá mimo jiné i vyjádření nejvyššího představitele sudetských Němců Bernda Posselta, který u příležitosti úterního 85. výročí narození někdejšího disidenta a pozdějšího československého a prvního českého prezidenta Václava Havla vyzval německá města, aby po tomto politikovi pojmenovala ulice. Posselt v prohlášení výslovně zmínil bavorskou metropoli Mnichov, od které takový krok nejvíce očekává.

Havlův osobní život po listopadu 1989 poznamenaly dvě zásadní události. V lednu 1996 zemřela jeho manželka Olga, se kterou se oženil v roce 1965 a jež si získala respekt široké veřejnosti zejména svou charitativní prací. A o rok později se oženil s populární herečkou Dagmar Veškrnovou, což vyvolalo rozporné reakce a manželům zaručilo trvalý zájem bulvárních médií.