Superhvězda secese Mucha udělal v Americe hodně pro vznik republiky

Doma nebyl tolik oblíben jako v cizině. Za oceánem udělal výtvarník Alfons Mucha, jedna ze superhvězd secese, pro vznik republiky a její jméno hodně.

Alfons Mucha patřil mezi newyorskou uměleckou honoraci. V listopadu 1905 se účastnil banketu, který dával velkoocelář a filantrop Andrew Carnegie na počest sedmdesátin Marka Twaina. Muchovi bylo pětačtyřicet a patřil k hvězdám art nouveau, „nového umění“. Kromě New Yorku učil později na umělecké škole v Chicagu a byl vyhledáván i pro jiné účely.

Roku 1907 dostal smlouvu jako hlavní výtvarník výzdoby Nového německého divadla v New Yorku; asistentem mu byl malíř John Devich von Heyder (budova byla 1929 stržena a zachovány zůstaly jen předběžné náčrty). Seznámil se s rodinou Rooseveltových, poznal Woodrowa Wilsona, pozdějšího prezidenta, tehdy profesora na Princetonu. Muchovy informace o slovanském světě na nich musely zanechat dojem.

V Chicagu se Mucha sdružil s Charlesem R. Cranem, dědicem úspěšného výrobce instalatérských součástek, znalcem Orientu a hlavně arabského světa. Jako arabofil nedoporučoval prezidentu Wilsonovi založení nezávislého židovského státu v Palestině a později se připojil k obdivovatelům Adolfa Hitlera. Crane se významně zasloužil o vznik Československa a Saúdské Arábie. Důvěřoval mu Abd al-Azíz, zakladatel království, a povolil mu pátrat v jeho pusté říši po vodě. Tu Craneovi inženýři nenašli, zato jejich vrty narazily – hádejte na co?

Crane též obdivoval svět Slovanů, Rusů zvláště. Podporoval finančně Masaryka, umožnil jeho dceři Alici studovat v Americe (1904-1905) a Muchovi dal peníze na uskutečnění jeho plánu namalovat kolekci dvaceti velkých panelů s významnými momenty ze slovanských dějin, Slovanskou epopej. Měsíčně malíř dostával patnáct tisíc dolarů – s podmínkou, že dodá obrazy Praze včas.

Celý portrét Alfonse Muchy si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.