Vedra udeřila a šéf OSN volá po společné reakci nebo nás prý čeká společná sebevražda
KLIMATICKÁ KRIZE
Polovina lidstva je v klimaticky „nebezpečné“ zóně a možnosti jsou buď kolektivní reakce nebo kolektivní sebevražda. Takto hovořil generální tajemník OSN António Guterres na setkání s ministry ze 40 zemí světa, na němž se řeší klimatická krize. Jeho slova zazněla v době, kdy řada států po celém světě čelí extrémním vlnám veder a s nimi spojenými problémy.
Podle Guterrese se až polovina lidstva nachází v něčem, co nazval „nebezpečná zóna“. „Hrozí tam povodně, sucha, extrémní boužky nebo lesní požáry. Žádný národ není imunní. Přitom nadále živíme naši závislost na fosilních palivech,“ uvedl podle deníku The Guardian generální tajemník. „Stojíme před volbou. Kolektivní akce nebo kolektivní sebevražda. Je to v našich rukou,“ dodal.
„Co mě nejvíce trápí, je fakt, že čelíme globální krizi a selháváme ve snaze spolupracovat jako multilaterální mezinárodní komunita. Národy pokračují ve hře na vinu a trest místo toho, aby si uvědomili, že musí převzít zodpovědnost za naši společnou budoucnost. Takhle pokračovat nemůžeme,“ dodal Guterres.
O víkendu zuřily v Evropě a Severní Americe lesní požáry. V jižní Americe ohrožoval požár archeologické naleziště a známou turisitckou atrakci Macchu Picchu. Extrémní vedra v posledních měsících lámou rekordy po celém světě, protože vlny zasáhly Indii a jižní Asii, sucha zpustošila části Afriky a v březnu vědce ohromily nebývale vysoké teploty na obou pólech současně.
Ve Velké Británii bylo vydáno varování před extrémními vedry, protože v pondělí se očekávají nejteplejší teploty, jaké kdy byly ve Spojeném království zaznamenány, na některých místech se předpokládá teplota vyšší než 40 °C.
Guterres: Obnovitelné zdroje musíme dostat do rozvojových zemí
Ministři, kteří se setkávají v Berlíně na dvoudenní klimatické konferenci známé jako Petersberský klimatický dialog, budou diskutovat o extrémním počasí, ale také o prudce rostoucích cenách fosilních paliv a potravin a o dopadech klimatické krize. Setkání, které již 13 let každoročně svolává německá vláda, je jednou z posledních příležitostí k dosažení dohody mezi klíčovými zeměmi před listopadovým klimatickým summitem OSN v Egyptě, který se bude konat v Kodani.
Klimatické vyhlídky pro nejbližší roky se podle odborníků poněkud zhoršily, mimo jiné protože růst cen energií a potravin pohltil vlády v inflační krizi životních nákladů, částečně vyvolané postupným vymaněním se z pandemie Covid-19 a zhoršené válkou na Ukrajině.
Na loňské konferenci Cop26 ve skotském Glasgow se země dohodly, že omezí globální oteplování na o 1,5 stupně nad předindustriální úroveň, ale závazky, které přijaly, jsou k tomu stále nedostatečné. Všechny země se dohodly, že letos předloží vylepšené národní plány pro emise skleníkových plynů, známé jako Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC).
NDC jsou nezávazné národní plány zdůrazňující opatření v oblasti klimatu, včetně klimatických cílů pro snížení emisí skleníkových plynů, politik a opatření, které vlády hodlají zavést v reakci na změnu klimatu a jako příspěvek k dosažení globálních cílů stanovených v Pařížské dohodě.
Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, který vede za Evropskou unii jednání s OSN o klimatu, v rozhovoru pro The Guardian tlumil očekávání od konference. „Upřímně řečeno, nevidím na obzoru tolik nových NDC,“ řekl a jako vzácnou výjimku uvedl Austrálii s její novou vládou.
Guterres podle médií ostře kritizoval „mnohostranné rozvojové banky“, instituce včetně Světové banky, které jsou financovány daňovými poplatníky v bohatém světě a poskytují pomoc chudým zemím. Guterres uvedl, že nejsou vhodné, pokud jde o poskytování finančních prostředků potřebných pro řešení klimatické krize, a že by měly být reformovány.
„Vyspělé země jako akcionáři mnohostranných rozvojových bank musí požadovat okamžité poskytnutí investic a pomoci potřebné k rozšíření obnovitelných zdrojů energie a budování odolnosti vůči změně klimatu v rozvojových zemích. Požadovat, aby se tyto banky staly vhodnými pro daný účel. Požadujme, aby změnily své rámce a nastavené politiky tak, aby na sebe braly více rizika… Ukažme rozvojovým zemím, že se na své partnery mohou spolehnout,“ uvedl Guterres.