Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na severu Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Okamžik symbolizující obrovské změny v těžebním průmyslu: "Sokolovská uhelná postaví v těchto dnech mimo provoz své poslední velkorypadlo, KU 800/16, které těží skrývku v lomu Jiří na Sokolovsku," uvedla těžařská společnost v tiskové zprávě s tím, že jde o výrazný přelom v historii těžby hnědého uhlí na Sokolovsku.

Spolu s velkorypadlem ukončí práci v posledním povrchovém lomu v regionu i technologický celek TC2. Technologie byla v chodu od začátku 80. let. „Tehdy se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky ročně, loni to bylo v důsledku závazků našeho státu a EU v oblasti klimatických cílů jen 4,6 milionu metrů krychlových. V 80. letech minulého století se těžilo i 8 milionů tun uhlí ročně, aktuálně očekáváme méně než 2 miliony tun,“ uvádí Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné.

Ukončení provozu velkorypadla KU 800/16 znamená i konec práce pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné. Společnost s nimi jednala o ukončení pracovního poměru již od loňského podzimu.

"Po odstavení bude velkostroj ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ podotýká člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Martin Čermák.

Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím úplně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.

Produkce hnědého uhlí v České republice dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2010 se vytěžilo přibližně 44 milionů tun, v roce 2020 to bylo již jen kolem 30 milionů tun. V tuzemských dolech se loni vytěžilo přes 23,7 milionu tun hnědého uhlí, což bylo meziročně o 17 procent méně. Na poklesu se významně podepsala evropská politika dekarbonizace a s tím související postupné uzavírání uhelných elektráren.

Největšími producenty hnědého uhlí v České republice jsou kromě Sokolovské uhelné také Severočeské doly a Skupina ČEZ.

Technologické celky TC2 byly v lomu Jiří zavedeny na počátku 70. let 20. století jako reakce na rostoucí poptávku po hnědém uhlí, zejména v souvislosti s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové. Teoretický výkon této technologie byl deset až 12,5 milionu metrů krychlových za rok. První velkostroj KU 800/12 zahájil těžbu v červnu 1981, zatímco KU 800/16, který nyní končí, zahájil provoz v září 1983. "Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu konstatoval Radovan Zima.