„Není to žádoucí,“ sestřeluje vnitro vyhlášku o šmírování na webu, kterou horlivě obhajovalo

Ministerstvo vnitra se v připomínkovém řízení vymezilo proti vyhlášce, na které spolupracovalo s ministerstvem průmyslu. Ta měla umožnit sledování pohybu jednotlivých lidí po webových stránkách. Ještě po prvotní kritice přitom návrh resort vnitra hájil, vydal kvůli tomu podrobnou tiskovou zprávu. Ta už nyní z webu ministerstva zmizela, stále je však dostupná například ve webovém archivu. Proti návrhu se po kritice vymezil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ostře ji pak odmítl premiér Petr Fiala (ODS). Naproti tomu ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ještě den předtím návrh obhajoval, podobně jako samotné vnitro.

Poskytovatelé internetového připojení by měli podle novely vyhlášky uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují. Ministerstvo vnitra na webu původně uvedlo, že poskytovatelé informacemi disponují už nyní, díky vyhlášce ale bude garantováno, že budou údaje k dispozici ve chvíli, kdy o ně požádá policie.

Nyní se však resort proti vyhlášce vymezil a žádá vypuštění těchto bodů z novelizace. „Rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje nepovažujeme za žádoucí, neboť potenciální přínosy zvýšení rozsahu uchovávaných údajů nepřevažují nad potenciálními riziky obecně spojenými s uchováváním těchto údajů na straně operátorů, tedy soukromých obchodních subjektů,“ uvedlo v připomínkách ministerstvo vnitra.

„Není také zřejmé, zda další rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje o adresu IP a číslo portu, ke kterým bylo připojení uskutečněno, by zásadním způsobem přispělo ke sledovanému cíli, tedy k přesnější interpretaci metadat datové komunikace. Složitost datových protokolů se stále mění a na tyto změny není možné efektivně reagovat opakovaným rozšiřováním uchovávací povinnosti o další údaje,“ staví se nyní v připomínkovém řízení resort vnitra na odpor. Poněkud paradoxně pak kritizuje, že vyhláška neobsahuje dostatečné zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Přitom ve chvíli, kdy přišla kritika, ministerstvo vnitra uvedlo, že půjde o způsob, jak zpřesnit práci policie a naopak uchránit soukromí těch, kterých se případné vyšetřování netýká. Změnou vyhlášky, na kterou původně upozornil server iROZHLAS.cz, se podle ministerstva vnitra měla zajistit možnost předávat údaje od operátorů pouze o relevantní komunikaci. Tím se podle vnitra mělo minimalizovat předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů. Nyní je operátor podle ministerstva nucen poskytnout informace vztahující se k celé skupině účastníků, která v daný okamžik sdílela stejnou veřejnou IP adresu, což může znamenat stovky až tisíce uživatelů.

To ale odmítli experti i někteří politici. „Pokud by návrh prošel, tak by došlo k fundamentální změně v zásahu do soukromí uživatelů internetu, protože by byly centrálně shromažďovány údaje o tom, jaký obsah jednotliví uživatelé na internetu navštěvují. Plošný sběr telekomunikačních dat probíhá už dnes v České republice v rozporu s evropským právem a judikaturou soudního dvora Evropské unie, na což dlouhodobě poukazujeme,“ uvedl v minulém týdnu pro deník Echo24 Jan Vobořil, právník a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium, která se dlouhodobě zabývá právem na soukromí.

„Místo, aby byl problém řešen, tak ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu předloží něco, co ho významně prohlubuje, když vedle metadat o komunikaci má být sbírán fakticky i její obsah. Pohrdání právem na soukromí a legislativními pravidly včetně závaznosti evropských právních předpisů a judikatury je zde do očí bijící,“ dodal Jan Vobořil. Není to přitom poprvé, resort vnitra se podobnou vyhláškou pokoušel prosadit širší sběr dat už před deseti lety.

Kritika přitom přišla i od operátorů. Ty podle prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda zástupci ministerstev o svém záměru řádově zvýšit objem ukládaných dat o provozu zákazníků předem neinformovali. V návrhu vyhlášky přitom pracovali s předpokladem, že vše má začít fungovat od 1. července, což je podle Grunda technicky nerealizovatelné.

„Otázku toho, zdali se už jedná o špiclování občanů a otevírání Pandořiny skřínky Velkého bratra nechám na politicích. My bychom očekávali, že o tak velkém zásahu do soukromí deseti milionů obyvatel ČR se nejprve povede seriózní politická debata. To, že to přišlo formou návrhu přidání jedné věty do aktualizované vyhlášky, bez jakékoli širší diskuse, je velmi nestandardní,“ řekl Grund.