Čínská hrozba pod vodou. Vědci představili řezačku podmořských kabelů

Čína představila zařízení na přerušování podmořských kabelů, které může změnit rovnováhu sil. Revoluční technologie pekingských vědců umožňuje přerušit klíčovou globální infrastrukturu v mořských hloubkách, kam se konkurence nedostane.​​​​​​ Jedná se o mimořádně kompaktní a vysoce výkonný stroj, který dokáže přeříznout i ty nejodolnější komunikační a energetické kabely v hloubce 4000 metrů pod vodou. Podle informací deníku South China Morning Post (SCMP) jde o první případ, kdy jakýkoli stát veřejně přiznal existenci technologie schopné narušit kritickou podmořskou infrastrukturu. Tento krok by mohl zásadně ovlivnit globální bezpečnostní rovnováhu. Zpráva přichází v době, kdy světem otřásá série možných útoků na podmořské kabely v Baltském moři.

Zařízení, které vyvinulo Čínské námořní vědeckovýzkumné centrum (CSSRC) spolu se Státní klíčovou laboratoří pro hlubokomořská pilotovaná vozidla, dokáže přeříznout i ty nejodolnější kabely v hloubkách až 4000 metrů. To je dvojnásobek běžného provozního rozsahu současných podmořských kabelových sítí.

„Překonali jsme několik zásadních technických překážek, které s sebou práce v takových hloubkách přináší,“ uvedl vedoucí vývojového týmu Hu Chao-long ve vědeckém článku zveřejněném v čínském odborném časopise Mechanical Engineer. V hloubce 4000 metrů panuje tlak přes 400 atmosfér – zařízení však díky titanovému plášti a olejově vyrovnanému těsnění zvládá i dlouhodobý provoz bez rizika imploze.

Klíčovým prvkem je diamantem potažený řezný kotouč o průměru 150 mm, rotující rychlostí 1600 otáček za minutu. Tato technologie umožňuje řezat ocelí vyztužené kabely, aniž by došlo k výraznému narušení okolního mořského sedimentu.

Oficiálně je zařízení prezentováno jako nástroj pro civilní využití – například pro záchranné práce nebo těžbu surovin z mořského dna. Nicméně hongkongský deník South China Morning Post upozorňuje na jeho zjevný „dvojitý“ potenciál. V případě geopolitické krize by mohl být nasazen k narušení globální konektivity, například u strategických uzlů jako je ostrov Guam, kde se sbíhá více než tucet optických kabelů, včetně těch využívaných Googlem či americkou armádou, píše zpravodajská agentura Bloomberg.

Hu Chao-long však trvá na tom, že cílem technologie není vojenské využití. „Národy se musí zaměřit na rozvoj mořských zdrojů,“ píše jeho tým ve studii. „21. století je stoletím oceánů. Posílení schopnosti rozvíjet mořské zdroje, podpora modré ekonomiky a vybudování Číny jako námořní velmoci jsou klíčové pro naplnění čínského snu.“

„Zařízení může být nasazeno z bezpilotních podmořských platforem a operovat nepozorovaně. Tím se výrazně zvyšuje riziko skrytého útoku na kritickou infrastrukturu,“ píše SCMP.

Přesto se objevují vážné otázky. Po výbuchu plynovodu Nord Stream během války na Ukrajině začali bezpečnostní experti věnovat větší pozornost rizikům, která podmořská infrastruktura nese. Nyní mají konkrétní důvod sledovat vývoj u čínských břehů ještě pozorněji, jelikož v Baltském moři došlo k sérii poničení podmořských kabelů.

SOUVISEJÍCÍ: Rusko se chystá na obnovu plynovodu Nord Stream, mají ukazovat další náznaky

Čína podle deníku disponuje největší flotilou pilotovaných i nepilotovaných hlubokomořských ponorek na světě. Nedávno zahájila výstavbu „vesmírné stanice“ na dně Jihočínského moře v hloubce 2000 metrů, která má sloužit až šesti osobám. Zatímco americká hlubokomořská flotila stárne a Japonsko připravuje důchod své jediné pilotované ponorce Šinkaj 6500, Čína v tomto segmentu jasně dominuje.