Druhý pilot se zavřel do kabiny a navedl airbus do masivu hor. Zemřelo 150 lidí

PÁD LETADLA PŘED 10 LETY

Druhý pilot se zavřel do kabiny a navedl airbus do masivu hor. Zemřelo 150 lidí
Letadlo na pravidelné lince ze španělské Barcelony do německého Düsseldorfu se zřítilo 24. března 2015 krátce před 11 hodinou dopoledne v jižní části francouzských Alp. Foto: Securite Civile
3
Svět
Echo24
Sdílet:

V pondělí uplyne deset let od zřícení letounu Airbus A320 německých aerolinek Germanwings, který způsobil v sebevražedném úmyslu pilot a při kterém 24. března 2015 zahynulo 150 lidí.

Letadlo na pravidelné lince ze španělské Barcelony do německého Düsseldorfu se zřítilo 24. března 2015 krátce před 11 hodinou dopoledne v jižní části francouzských Alp, zhruba 150 kilometrů severovýchodně od Marseille. Na palubě bylo 144 cestujících a šest členů posádky, prudký náraz do horského pásma Massif des Trois-Évêchés nikdo nepřežil. Letoun, který teprve ráno téhož dne přiletěl do Barcelony, přitom nesignalizoval žádné potíže a do země narazil v plné rychlosti.

Let číslo 9525 první půlhodinu po startu v Barceloně v 10:01 SEČ (s necelou půlhodinou zpoždění proti letovému řádu) nevykazoval žádné nestandardní znaky. Piloti nad Středozemním mořem vystoupali do letové hladiny 38.000 stop (11,5 kilometru) a zamířili na severovýchod. Když se ale airbus nedaleko Marseille opět ocitl nad pevninou, začal náhle klesat. Během deseti minut se spustil až k zemi a v 10:41 SEČ narazil do skalnatého masivu.

Airbus A320-200, vyrobený v roce 1990, absolvoval první let v listopadu 1990 a v únoru 1991 ho převzala Lufthansa. V době nehody měl nalétáno 58.300 hodin a poslední velkou pravidelnou kontrolou prošel v létě 2013. Den před nehodou byl na letišti v Düsseldorfu několik hodin odstaven kvůli problému na dvířkách příďového podvozku. Jeho posádku na osudném letu tvořili dva piloti a čtyři letušky. Ze 144 cestujících byla většina Němců (72) a Španělů (51); na palubě nebyl žádný Čech.

Mapa trajektorie letu (podle letového radaru) z Barcelony (10:01 SEČ), přes dosažení letové hladiny 380 (maximální výšky, 10:27 SEČ), začátek sestupu (10:31 SEČ), až po poslední známou pozici u horského masivu obce Barcelonnette (10:41 SEČ)
Mapa trajektorie letu (podle letového radaru) z Barcelony (10:01 SEČ), přes dosažení letové hladiny 380 (maximální výšky, 10:27 SEČ), začátek sestupu (10:31 SEČ), až po poslední známou pozici u horského masivu obce Barcelonnette (10:41 SEČ) Foto: Flightradar24

K odhalení příčiny pádu pomohly vyšetřovatelům černé skříňky, zejména záznamník zvuků z pilotní kabiny, nalezený jako první. Z něj vyplynulo, že šestatřicetiletý kapitán Patrick Sondheimer odešel asi deset minut před pádem (tedy v době, kdy airbus začal prudce klesat) na toaletu. Druhý pilot, sedmadvacetiletý Andreas Lubitz, pak zamkl dveře do kabiny a kapitán se nemohl vrátit. Marné byly i pokusy vyrazit dveře, zesílené po zkušenostech z teroristických útoků 11. září 2001.

Z druhé černé skříňky, nalezené v těžko přístupném terénu havárie po týdnu, se zjistilo, že druhý pilot, zamčený v kabině, použil autopilota k navedení letounu na klesání do asi 30 metrů a pak měnil nastavení na vyšší rychlost – do horského masivu narazil letoun rychlostí asi 700 kilometrů za hodinu. Pilot nevyslal nouzový signál a podle záznamu zvuků těsně před nárazem dýchal. Německá a francouzská prokuratura nehodu uzavřely s tím, že Lubitz nejspíš způsobil pád letounu záměrně.

Vyšetřování ukázalo, že Andreas Lubitz měl už v minulosti psychické problémy a sebevražedné myšlenky. Lufthansa přiznala, že její leteckou školu v roce 2009 informoval o problémech s depresemi, když na několik měsíců přerušil výcvik. Před tragickým letem Lubitz hledal na internetu informace o sebevraždách a zabezpečení dveří kokpitu, což policisté zjistili v jeho tabletu. Na den nehody měl neschopenku od lékaře, kterou našla policie u něj doma roztrhanou.

Lufthansa, mateřská firma aerolinek Germanwings, všem pozůstalým vyplatila odškodné 10.000 eur (zhruba čtvrt milionu korun) na osobu a dalších 25.000 eur (téměř 650.000 korun) za každou oběť. Osm pozůstalých ale u soudu v Essenu požadovalo další peníze. Šlo jim také o objasnění dalších okolností případu a o přesné pojmenování zodpovědných osob. Soud ale v červenci 2020 jejich nároky odmítl s tím, že žaloba směřuje vůči špatné právnické osobě. Zdravotní dohled nad piloty ve výcviku podle něj není úkolem Lufthansy, ale státu.

​​​​​​​

Případy, kdy pilot spáchal s letadlem plným cestujících sebevraždu, jsou přitom výjimečné. Kromě útoků z 11. září je známý případ Boeingu 767 společnosti EgyptAir, který se zřítil v říjnu 1999 krátce po startu z New Yorku. Podle řady důkazů mohl za zřícení druhý pilot, který letoun přes kapitánův odpor nasměroval do moře; egyptská vláda ale tuto verzi zpochybnila a trvá na poruše. Možnost sebevraždy pilota se objevuje také v případě dodnes pohřešovaného Boeingu 777 společnosti Malaysia Airlines, který v březnu 2014 zmizel nad Indickým oceánem.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Koalice opozici ignoruje. Nebudeme dělat pasivní kývače, říká Nacher z ANO

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články