EU chce ocelářům pomoci rychlejší dekarbonizací. „Smrtelně nemocnému pustíme žilou“

Konkurenceschopnost evropského ocelářského a hutnického sektoru se má udržet prostřednictvím urychlení dekarbonizace. Uvedl to tento týden eurokomisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Oceláři si stěžují mimo jiné na vysoké ceny energií. Nejen čeští vrcholní představitelé přitom i v souvislosti s avizovanou nutností vydávat výrazně více peněz na obranu uvádí, že v tuto chvíli nelze financovat dekarbonizaci a obranu najednou.

Evropská komise v letech 2026 a 2027 pošle 150 milionů eur (3,75 miliardy korun) do výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Dalších 600 milionů eur prostřednictvím programu Horizont Evropa věnuje na Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), uvedla EK v tiskové zprávě.

„Ocelářský průmysl byl vždy hlavním motorem evropské prosperity. Čistá ocel nové generace by se proto měla i nadále vyrábět v Evropě,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „To znamená, že musíme pomáhat našim ocelářům, kteří na globálním trhu čelí velmi nepříznivým podmínkám. Abychom zajistili, že zůstanou konkurenceschopní, musíme snížit náklady na energii a pomoci jim zavést na trh inovativní nízkouhlíkové technologie,“ dodala.

ECHO PORADA: Čas dluhů. Fiala jede do Bruselu, chystejte se na inflaci

Členské státy včetně České republiky přitom opakovaně v posledních týdnech uvádí, že není možné financovat obranu a dekarbonizaci, navíc v kontextu situace, kdy americký prezident Donald Trump zavádí cla, oznámil „zrušení Green Dealu“ a ropu označil za tekuté zlato. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček na sociální síti X přirovnal plán EU na záchranu oceláren a hutí k situaci, kdy „chceme pomoci na smrt nemocnému pacientovi, tak mu ještě více pustíme žilou…“.

Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na summit EU do Bruselu uvedl, že v oblasti obrany a bezpečnosti se Evropa posunuje dopředu, musí ale „postavit na nohy“ i ekonomiku. „Nereálné ekologické cíle nebo nereálné harmonogramy nesmí ohrožovat naši prosperitu, a tím i bezpečnost,“ prohlásil. Proto je podle něj třeba přehodnotit Green Deal tak, aby tempo dekarbonizace odpovídalo výzvám, před kterými Evropa stojí a také realitě. Při zvažování kroků v oblasti konkurenceschopnosti je pro ČR důležité, aby byl brán ohled na automobilový průmysl, dodal.

Po jednání unijních lídrů označil za úspěch, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky. Podle Fialy Česká republika a další státy tlačí na Evropskou komisi, aby přehodnotila zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Česko také žádá revizi nového systému emisních povolenek ETS2, který by vedl k rozšíření těchto poplatků, připomněl předseda vlády. „V této věci jsme schopni vytvářet koalici,“ uvedl Fiala.

TÝDENÍK ECHO: Proč bubliny nemohou za naši neschopnost spolu mluvit?

Premiér už dříve tento měsíc uvedl, že ke spravedlivému míru na Ukrajině může vedle podpory napadené země vést také právě posílení Evropy. „Musíme se jako Evropa víc než třeba na dekarbonizaci soustředit na posílení naší konkurenceschopnosti, ekonomiky, obrany a bezpečnosti,“ uvedl. Zopakoval, že výdaje na obranu by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta HDP. Česko v posledním roce splnilo dosavadní dvouprocentní závazek.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Echo24 už v únoru řekl, že je evidentní, že buď budeme platit dekarbonizaci, nebo výdaje na obranu. „Obojí nezvládnou ani bohatší státy než Česká republika. A protože obrana je priorita, tak bychom jako Evropská unie měli přestat dávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a investovat je do obrany,“ dodal ministr.

Národní rozpočtová rada minulý týden ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice uvedla, že očekávané zvyšování výdajů na obranu a potřeba jejich zohlednění v rámci fiskálních pravidel je velmi důležitá. NRR se domnívá, že růst těchto výdajů nebude možné realizovat bez úpravy jak národních, tak evropských fiskálních pravidel.

„NRR považuje za vhodné řešení takovou úpravu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by umožnila zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o výdaje na obranu přesahující 2 % HDP. NRR se nicméně domnívá, že ve střednědobém horizontu nelze vzhledem k fiskálnímu prostoru souběžně realizovat všechny hlavní výdajové programy: zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizace, energetika, dopravní infrastruktura a podobně,“ uvádí rada ve stanovisku.