Peklo v Gaze

KOMENTÁŘ

Peklo v Gaze
Kritici premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že válku obnovil i kvůli svému politickému přežití. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Další válka na Balkáně? V Bosně se chystá zatčení prezidenta, státu hrozí rozpad

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Příměří v Gaze skončilo. Izrael v noci z pondělí na úterý bombardoval pozice Hamásu v Pásmu Gazy. Teroristické hnutí tvrdí, že v důsledku toho zahynuly stovky lidí. Zároveň však potvrdilo smrt pěti vysoce postavených příslušníků, což naznačuje, že nešlo o bezcílné zlovolné bombardování Palestinců, ale o cílené údery. Hamás následně odpověděl obnovením raketových útoků na Izrael, čímž potvrdil zhroucení klidu zbraní.

Cílem Izraele je donutit Hamás, aby propustil zbývající rukojmí. V rukou teroristů se stále nachází 59 z nich, i když se předpokládá, že méně než polovina je ještě naživu. K jejich propuštění měla vést takzvaná druhá fáze příměří, uzavřeného na začátku ledna. Během první fáze Hamás postupně předal 30 izraelských rukojmích výměnou za propuštění zhruba 1000 palestinských vězňů. Současně začalo vyjednávání o druhé fázi, které mělo zajistit osvobození zbývajících rukojmích. To však k ničemu nevedlo.

 

Místo toho uplynulo 42 dní první fáze, aniž by došlo k pokroku ve vyjednávání o druhé fázi. Naopak podle Izraelců se Hamás začal připravovat na další boj. K propuštění zadržovaných se zcela neměl. Jeruzalém proto usoudil, že jedinou pákou, které Hamás rozumí, je síla. Nejprve uvalil na Gazu blokádu, a když to s teroristy nepohnulo, obnovil bombardování. „Pokud Hamás neosvobodí všechny rukojmí, otevřou se v Gaze brány pekelné,“ varoval ministr obrany Jisra’el Kac.

Kritici premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že válku obnovil i kvůli svému politickému přežití. V Knesetu, tedy izraelském parlamentu, momentálně leží návrh rozpočtu. Pokud nebude schválen do konce měsíce, budou se muset do 90 dnů konat předčasné volby. Netanjahuova vláda měla většinu jednoho mandátu a nebylo jasné, zda rozpočet zvládne prosadit. Obnovení bojů však přimělo k návratu stranu Ocma jehudit, vedenou Itamarem Ben Gvirem. Ten z vlády odešel právě na protest proti příměří. Netanjahu by tak neměl mít problém rozpočet schválit.

Dalším faktorem při obnovení bombardování může být americký prezident Donald Trump. Ten nařídil zintenzivnit údery proti jemenským Húsíům, kteří blokují plavbu přes Rudé moře – údajně ze solidarity s Gazou, ve skutečnosti proto, že jsou to islamističtí teroristé. S Hamásem mají společné i to, že jsou podporováni Íránem. „Stovky útoků od Húsíů, zlovolných mafiánů a zločinců sídlících v Jemenu, které jemenský lid nenávidí, pocházejí z Íránu,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social. „Každý výstřel Húsíů bude od této chvíle považován za výstřel ze zbraní a vedení Íránu a Írán ponese odpovědnost a následky, které budou hrozivé,“ varoval.

„Prezident Trump jasně řekl: Hamás, Húsíové, Írán – všichni, kdo se snaží terorizovat nejen Izrael, ale i Spojené státy americké, za to zaplatí. Rozpoutá se peklo,“ zopakovala postoj americké administrativy mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Může tedy jít o součást spojenecké ofenzivy proti Íránu.

A i když Trump stojí pevně za Izraelem a vzájemné vztahy jsou mnohem lepší než za Joea Bidena, rozhodně nejde o spojenectví bez problémů. Například se ukázalo, že Trumpův „vyslanec pro rukojmí“ Adam Boehler vyjednával s Hamásem o propuštění zadržovaných s americkým občanstvím za zády Izraele. Pobouření vzbudil i jeho popis příslušníků Hamásu: „Z hlavy jim nerostou rohy. Jsou to vlastně týpci jako my. Jsou to docela milí týpci,“ řekl Boehler. Trump Boehlera sice odvolal z funkce a prohlášení Bílého domu nenechalo nikoho na pochybách, koho považuje za „ty zlé“, ale otřáslo to izraelskou důvěrou v nezpochybnitelnou Trumpovu podporu. Tento dojem posiluje i jeho chování vůči Ukrajině, které ukazuje, jak rychle může dojít ve Washingtonu ke změně nálad.

K tomu připočtěme, že část Republikánské strany kritizuje proizraelský postoj Bílého domu. Často používají stejné argumenty jako v případě Ukrajiny, tedy že jde o vzdálený konflikt, na němž USA nemají přímý zájem. Nejznámějším a nejhlasitějším kritikem je pravděpodobně komentátor Tucker Carlson, o kterém se říká, že má přístup k Trumpovým lidem. Ve svém pořadu hostil řadu odpůrců podpory Izraele. Nedávno se na Twitteru vyjádřil proti jakýmkoli úderům na Írán. Pokud se Izrael rozhodne zasáhnout íránský jaderný program, nakolik se bude moci spolehnout na podporu Ameriky? Stále platí, že Izrael se musí spolehnout především sám na sebe.

×

Podobné články