Z Pankráce do Písnice za 16 minut. Praha zahájila výstavbu trasy metra D

Představitelé hlavního města a dopravního podniku (DPP) ve čtvrtek na Pankráci zahájili stavbu trasy metra D z Pankráce na Olbrachtovu. Náklady na tuto část linky jsou asi 14,5 miliardy korun a práce potrvají 90 měsíců, tedy asi sedm a půl roku. Součástí jsou dvě stanice, kdy stanice Pankrác bude přestupní na nynější stejnojmennou stanici na lince C a město v ní očekává více než 120.000 cestujících denně. Na zahájený úsek poté naváže úsek na Nové Dvory a jako poslední vznikne úsek do Písnice. Náklady by měly být při započtení inflace celkem 52,09 miliardy korun.

DPP letos v lednu dokončil geologický průzkum, který na Pankráci prováděl na čtyřech místech. Stavby vytvořené při průzkumu budou v budoucnu využity. V první etapě vzniknou na 1,3 kilometru dlouhém úseku nejen zmíněné dvě stanice, ale také mezistaniční tunely, tunel pro obratové koleje a odstavný tunel, technologické tunely pro vzduchotechniku, spojka mezi tratěmi C a D a několik eskalátorových tunelů. Po dokončení úseku do Písnice má metro pokračovat z Pankráce na náměstí Míru.

„Takový okamžik, jakým je zahájení nově trasy metra, se naposledy uskutečnil před 44 lety, kdy začala stavba linky B. Myslím si, že je to (zahájení stavby metra D) neuvěřitelně důležitý krok pro rozvoj města, nejen jižní části, která trpí tím, že je obsloužená pouze automobilovou dopravou,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Stanice Pankrác bude jednolodní s bočními nástupišti a bude největší na trase D. Kolejiště bude 33 metrů pod zemí. Stanice Olbrachtova bude tvořena dvěma staničními tunely v oblouku s vnitřními nástupišti a bude mít dva vestibuly. Tunel mezi stanicemi bude měřit 675 metrů. Na Pankráci budou využity zmíněné tunely vytvořené při geologickém průzkumu. Vybudována bude rovněž 468 metrů dlouhá propojka mezi linkami C a D. Metro na ni překoná výškový rozdíl 15 metrů. Vlaky budou do doby, než bude mít trasa D své depo, vyjíždět z depa Kačerov.

Jako první začnou práce na přeložkách inženýrských sítí, na které naváže hloubení přístupových šachet nutných pro ražbu samotných stanic. Současně s tím začnou ražby tunelů mezi stanicemi. Ve druhé fázi v letech 2024 a 2025 začnou dělníci razit stanice. Na konec začne stavba vestibulů.

Financovat bude město stavbu nejen ze svého rozpočtu, ale zároveň jedná o úvěru s Evropskou investiční bankou (EIB) a rovněž s vládou. „Jsme v pokročilém jednání s EIB. Doufáme, že Prahu podpoří český stát a vláda, a to nejen morálně, ale i finančně. Města v civilizovaném světě nestaví metra samy, ale jsou podporovány centrálními vládami,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Město by si od banky mohlo půjčit více než 20 miliard korun. Pro letošní rok vyčlenilo hlavní město v rozpočtu na stavbu metra více než čtyři miliardy korun.

Příprava stavby se potýkala s řadou problémů. Město se muselo dohodnout s vlastníky pozemků podél plánované trasy. Sdružení Pankrácká společnost podalo proti stavbě několik stížností, mimo jiné obvinilo magistrát ze systémové podjatosti, což ministerstvo dopravy následně zamítlo. Od stejných stěžovatelů řešilo i stížnost proti vydání stavebního povolení. Antimonopolní úřad se zabýval také stížností na tendr, ve kterém DPP vybíral zhotovitele stavby. Také tato stížnost byla zamítnuta.