Zvyšování daní na obzoru. Byl jsem brutální, říká Babiš. Krásný nový svět tří velmocí

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí debata o zvýšení daní. V minulých dnech do ní zasáhla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu, píše Lenka Zlámalová v novém vydání Týdeníku Echo.

Kromě návrhu odloženého školného na univerzitách, které vyděsilo mladé, bylo pilířem návrhu NERV i zvyšování daní. Konkrétně daní z příjmů fyzických osob, které se snížily ještě za Babišovy vlády. Mimo jiné ale mluví i o zvýšení daní z majetku, především nemovitostí. Více o tom zde.

Byl jsem brutální, říká Babiš. Sérii rozhovorů s prezidentskými kandidáty začal Daniel Kaiser s předsedou ANO Andrejem Babišem, který je ale podle dosavadních průzkumů pro většinu společnosti jako prezident republiky nepřijatelný. Rozhovory s dalšími kandidáty s šancí na slušný výsledek v prvním kole budou následovat. Za týden přineseme interview s Danuší Nerudovou, pak s Pavlem Fischerem. Jediný, kdo odmítl rozhovor poskytnout, je Petr Pavel.

Krásný nový svět tří velmocí. Ruský útok na Ukrajinu strčil Evropanům pod nos něco, o co se dřív příliš nezajímali: lidé na různých místech nevidí svět stejně. Tým z Centra pro budoucnost demokracie na univerzitě v Cambridgi se teď pokusil shromáždit co nejvíc průzkumů o názorech světové veřejnosti na USA, Rusko a Čínu a harmonizovat je, aby byly pokud možno porovnatelné. Tvrdí, že se mu podařilo pokrýt 97 procent světového obyvatelstva. A speciálně se zaměřil na vývoj názorů od počátku ruské invaze na Ukrajinu, kde se mu podařilo pokrýt 83 procent lidstva. Více o průzkumu píše Martin Weiss.

Vyhánění Trumpova ducha. Republikáni uhráli v letošních „midterms“ jen plichtu. Místo obří většiny ve Sněmovně reprezentantů budou mít nejspíš převahu jen pár křesel. Senát si udrží pod kontrolou levice. Demokraté slaví, že unikli osudu. Jak se to mohlo stát? Výsledky amerických voleb zhodnotil Ondřej Šmigol.

Chlapi sobě. Čeští muži hledají cestu k chlapáctví. Mužské kruhy, mužské spolky, mužské ligy. Desetitisíce mužů u nás vyhledávají organizace, které se jim snaží najít zpět identitu, naučit se zacházet s „chlapáckou“ silou a pochopit současný svět, ve kterém začíná dominovat ženský princip. Muži neváhají místo dovolené jet na několik dní do ryze mužského světa a hledat své místo. Více v reportáži Alžběty Bublanové.

Když byly Čechy konzervatoří Evropy. Výpravný filmu režiséra Petra Václava Il Boemo o životě (a hudbě) Josefa Myslivečka je vhodnou příležitostí k obdivnému hovoru o době, ve které vznikala a provozovala se tak krásná hudba jako Myslivečkova. Kam Josef Mysliveček patří? Je to ještě baroko? Je to už klasicismus? A patří do české hudby, nebo se to takhle nedá brát a Mysliveček, který od šestadvaceti let žil v Itálii a do Prahy se vracel sporadicky, patří do kultury z podstaty kosmopolitní, kde původ nehrál roli?V Salonu Echa o tom s Jiřím Peňásem hovořili dirigent a specialista na starou hudbu Václav Luks, muzikologové Boris Klepal a Lubomír Tyllner, historička Daniela Tinková a kunsthistorik Vít Vlnas.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.