Tisíce lidí se na dovolenou nepodívaly. Cestovky však často nemají z čeho vracet peníze

Tisíce lidí se na dovolenou nepodívaly. Cestovky však často nemají z čeho vracet peníze
Ekonomika

LEX VOUCHER

Tisícům lidí, kteří si letos zaplatili dovolenou, se nyní honí hlavou, co mají dělat v případě, že byl zájezd zrušen. Od 1. září přestal platit takzvaný lex voucher a situace se tak o ještě něco více zamotala. Cestovní kanceláře už totiž podle občanského zákoníku musí klientům nabídnout vrácení peněz. Ty ale často nemají. Ministerstvo zahraničí vyzývá spotřebitele, aby byli vstřícní a vybírali si variantu s poukazem místo hotovosti.

Takzvaný lex voucher se týkal zájezdů s termínem zahájení mezi 20. únorem a 31. srpnem 2020, kdy cestovní kancelář může využít ochrannou dobu a odložit tak vrácení plateb uhrazených klientem za zájezd v důsledku odstoupení od smlouvy. Platnost zákona ale k 1. září skončila, zatímco mnozí lidé stále ještě svůj voucher za zmíněné období nemají. Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK), pro deník Echo24 uvedl, že nyní záleží na dohodě mezi CK a klienty, jak budou nadále postupovat.

„Lex voucher se týkal zájezdů, které byly zrušeny do vymezené doby, tedy do 31. srpna, bez ohledu na to, kdy bylo datum jejich odjezdu,“ upozorňuje Papež. „Pro zájezdy, které budou zrušeny po prvním září platí normálně občanský zákoník. Záleží na cestovní kanceláři, co klientovi nabídne místo peněz, na které už nyní má nárok,“ uvedl pro Echo24 Papež s tím, že ministerstvo nadále doporučuje, aby klienti byli vstřícní a nechávali si nadále vystavit poukazy. „Je třeba si uvědomit, že cestovní kanceláře přišly o naprostou většinu zisků, takže často nemají peníze z čeho vracet,“ dodal Papež.

Podle tiskové mluvčí společnosti Invia Andrey Řezníčkové nyní záleží na tom, jak se jednotlivé CK rozhodnou. „My se zcela jistě budeme muset řídit podmínkami jednotlivých cestovních kanceláří, celou dobu vydáváme poukazy až poté, co nám od CK přijdou,“ uvedla pro Echo24 Řezníčková. Podle ní už zbývá vydat za zmiňované období, kdy platil lex voucher, jen nižší stovky poukazů. Přiznává ale, že některé cestovní kanceláře odmítaly komunikovat nebo jim vydávání voucherů trvalo dlouho.

Poukazy nemusí mít fyzickou podobu, říká Papež

„V některých případech je to pochopitelné, protože ty cestovky mají třeba málo zaměstnanců na obrovské množství zájezdů. V jiných případech to docházelo do extrémů. Takovým případem je mimo jiné i CK My Planet, jejíž polský majitel odjel do Polska a propustil všechny české zaměstnance,“ uvedla Řezníčková s tím, že majitel zmíněné cestovní kanceláře nezvedal telefony a odmítal i jinak komunikovat. V tomto případě Řezníčková uvedla, že pokud se lidé budou chtít s cestovní kanceláří soudit, tak Invia jim v tom nebude bránit ani jim to rozmlouvat. Invia už s CK My Planet vypověděla smlouvu.

„Lidé také mají častěji problém i s CK Pantour, která také prvních několik měsíců spíše nekomunikovala,“ uvedla Řezníčková. Podle informací deníku Echo24 trvalo minimálně v jednom případě této cestovní kanceláři vydat voucher déle než dva měsíce.

Invia už podle Řezníčkové začala se zpracováváním voucherů za zájezdy zrušené od úterý, tedy od 1. září. „Mile nás překvapilo, že jsou lidé vstřícní a nadále si nechávají vystavit vouchery místo vrácení peněz, ačkoliv samozřejmě ne všichni. Nyní už mají právo poukazy odmítnout,“ vysvětlila pro Echo24.

Místopředseda ACK Papež pro Echo24 upozornil, že vouchery nemají žádnou uzákoněnou podobu, nemusí tak být fyzicky vydány. „Není nikde psáno, jak má voucher vypadat. Někde mají skutečně precizně zpracované poukazy s krásným designem, které posílají mailem, jinde vydávají papírové vouchery,“ uvedl Papež. „Pokud existuje nějaká komunikace například přes mail, tak se nemusí ani jednat o fyzickou kopii nějakého dokumentu. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby cestovní kanceláře vydávaly fyzické vouchery, ale jak říkám, nikde uzákoněno to není,“ uvedl Papež. Řezníčková z Invie uvedla, že o něčem takovém nikdy neslyšela.

Papež dále zopakoval, že lex voucher byl zákon na záchranu cestovek. „Lex Voucher, a to musím zdůraznit, nebylo opatření pro ochranu spotřebitelů, ale pro ochranu cestovních kanceláří, které přišly o naprostou většinu příjmů,“ vysvětlil Papež. Ten se mimo jiné pro Echo24 vyjádřil i k tomu, jak funguje v Česku testování na covid-19. Testy jsou totiž nově povinné pro cestu i do Maďarska. „Samotná cestovní kancelář může například zprostředkovat, co ale považuji za důležité je to, aby ministerstvo udělalo nějaký audit a přišlo s podloženou plošnou cenou testů,“ uvedl Papež s tím, že nechápe, proč ministerstvo takový audit odmítá.

„My samozřejmě nemůžeme kritizovat komerční laboratoře, ale stát by se měl chovat jinak. Cestovní kanceláře samozřejmě mohou zprostředkovat tu službu, ale nemají povinnost za to platit. Víme, že existují velmi moderní testy v ceně šest set korun, které jsou schopné do několika hodin přijít s výsledkem,“ uvedl Papež. „Státní laboratoře by si tak měly nastavit nějakou hodně rozumnou marži a klienty testovat levněji,“ dodal.

AČCKA považuje spoluúčast zákazníků na zrušených zájezdech za neetickou

Po Papežových výrocích se k věci vyjádřila ještě Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Stát podle ní kancelářím takzvaným lex voucher nepomohl. „Bez existence tohoto zákona by došlo k řetězovým úpadkům cestovních kanceláří a možnému zhroucení celého sektoru. Faktem však je, že stát na rozdíl od hotelů či lázeňských zařízení neposkytl cestovním kancelářím a agenturám, které představují obor nejvíce postižený koronavirovou pandemií, žádnou přímou finanční pomoc,“ uvedl prezident asociace Roman Škrabánek.

„Úvahu na zpětné zavedení finanční spoluúčasti klientů na zrušených zájezdech považujeme za zcela nepřípustnou a vnímáme ji jako čistě osobní postoj pana Papeže,“ uvedl Škrabánek podle kterého neexistuje žádná opora v zákoně a princip by postrádal jakoukoliv legitimitu. Prezident AČCKA odmítá, že by Papežův postoj odrážel postoj cestovních kanceláří a tato myšlenka se jim naopak jeví jako absurdní a nabourávající důvěru zákazníků. „Závazky za zrušené zájezdy byly vůči zákazníkům vypořádány vrácením vložených finančních prostředků, vydáním poukazů na zájezd, přesměrováním na jinou destinaci či úhradou odstupného ze strany zákazníka. Spoluúčast zákazníků nelze ze zákona vyžadovat a za AČCKA ji považujeme za neetickou,“ doplnil Škrabánek.