Po měsících posilování koruna tvrdě oslabila. Za propad může ruská invaze

OSLABENÁ KORUNA

Po měsících posilování koruna tvrdě oslabila. Za propad může ruská invaze
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Ladislav Šustr

Ruská invaze na Ukrajinu velmi zahýbala s kurzem české koruny. A to tak, že od začátku ruské invaze tuzemská měna značně oslabuje. Přitom od loňského listopadu do února neustále posilovala a trhala desetiletý rekord. Poté však ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných ruskými separatisty, a koruna rázem oslabila až do pátku k euru o zhruba 1,3 koruny. Slabá koruna je i důvodem, proč nyní rostou ceny pohonných hmot a řidičům se tak prodražuje beznin i nafta.

Od začátku invaze na Ukrajinu oslaboval a stále oslabuje ruský rubl. Je to logický důsledek tvrdých sankcí a kroků ostatních západních států vůči agresorovi. Dopad to má ale na další měny, zejména východních evropských států. Česká koruna je pak nejvíce zasažená, kdy od čtvrtka minulého týdne oslabila o 5 procent. Horší na tom již byla měna Kazachstánu (-5,78), Kyrgyzstánu (-10,95) a Ruska (-21,64).

Proti oslabování koruny však zasáhla Česká národní banka, která provedla intervenci. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy disponuje centrální banka jedněmi z největších devizových rezerv v přepočtu na velikost ekonomiky. „Devizové rezervy ČNB navíc ke čtvrtku pokrývaly dovozy za zhruba 12,5 měsíců. V Maďarsku rezervy tamní centrální banky ale potenciálně zaplatí jen 3,9 měsíce dovozu, v Polsku pak 7,3 měsíce. Mezinárodní doporučení jsou přitom taková, že rezervy mají pokrývat alespoň tři měsíce dovozů,“ řekl Lukáš Kovanda.

Podle něj budou muset k intervencím sáhnout i ostatní centrální banky, které operují s vlastní měnou. Zahraniční centrální banky navíc budou muset zřejmě zvedat základní úrokovou sazbu výše, než se očekávalo před ruskou invazí. „Koruna v reakci na intervenci bezprostředně posílila z úrovně bezmála 25,90 koruny za euro až k 25,55. Česká měna se před intervencí v pátek ráno ocitla opět pod výprodejním tlakem v důsledku pokračujícího, ba stupňujícího se konfliktu na Ukrajině. V noci na pátek tam ruská vojska ostřelovala jadernou elektrárnu v Záporoží, která je největší v Evropě. Jde o historicky bezprecedentní válečný akt,“ uvedl Kovanda.

Koruna nakonec v pátek posílila k euru na 25,69 korun a k dolaru si pohoršila na 23,53 korun. Jedná se tak o nejslabší úroveň u eura za více než rok a půl a u dolaru od července 2020.

Podle hlavní ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je krok centrální banky správný a očekávatelný. Důvodem jsou dle něj dva důvody. Tedy aby centrální banka uklidnila truh i veřejnost, že koruna již nebude oslabovat kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Druhým důvodem je, aby koruna svým oslabováním dále nezvyšovala v tuzemské ekonomice inflaci výrazněji nad 10 procentní hranici,“ uvedl Seidler.

Posilování koruny

Na začátku roku před ruskou invazí počítala Česká národní banka s tím, že letos bude kurz koruny vůči euru v průměru 24,1 korun a v roce 2023 23,9 korun. Pokořila by se tak 24 procentní hranice.

Tehdejší situace se silnou korunou nahrávala dovozcům, kteří přiváželi levnější zboží. „Svědčí také lidem, kteří pobývají v zahraničí, třeba na dovolené. Zpevnění koruny vůči dolaru ale může přinést také postupné zlevnění třeba elektroniky v kamenných obchodech v ČR. Čechům také zlevňují nákupy na zahraničních e-shopech. Silná koruna naopak neprospívá vývozcům, kteří na exportních trzích ztrácí konkurenceschopnost,“ řekl tehdy hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. „Navíc sílící měna je z velké části příznakem sílící ekonomiky, která už dále není jen levnou montovnou,“ dodal. Problém ale silná koruna znamenala pro exportéry. .