Japonci mají problém se seznamováním. Často jsou nesmělí a závislí na rodičích
PROBLÉMY SE SOCIALIZACÍ?
NOVÉ
1
Představte si sál, kde se koná banket, a poněkud rozpačité muže a ženy, kteří se nesměle usazují kolem stolu a snaží se odhadovat své sousedy. Někteří přicházejí v doprovodu rodičů. Právě tak v Japonsku často začínají seznamovací recepce. V této zemi je podle vládních statistik asi čtvrtina dospělých ve věku od 20 do 49 let svobodná.
Taková situace zdaleka ne všechny uspokojuje: být svobodný v Japonsku často znamená nemít partnera, neboť svatba následuje velmi rychle po navázání vztahu.
Osmatřicetiletá žena, která nechce říci své jméno, se svěřuje, že nemá odvahu hledat manžela a ani se nechce odloučit od matky, která ji ostatně na večírek doprovází. Někteří rodiče dokonce přišli místo svých dcer nebo synů, aby se pro ně pokusili najít vhodnou partii.
"Japonské ženy mají tendenci požadovat od mužů vyšší vzdělání a dobré zaměstnání," řekl agentuře AFP profesor sociologie Šigeki Macuda. A skutečně: na seznamovacím večírku se vytvořila fronta před chlapcem, který přiznal velmi uspokojivý příjem.
"Vysoký podíl svobodných mužů a žen se nezmění do té doby, dokud ženy nepřistoupí na to, aby si vzaly muže, který vydělává méně než ony," zdůrazňuje profesor Masahiro Jamada. Připouští ale, že muži často nechtějí ženy, které mají vyšší plat než oni.
Pracoviště, kde tradičně vznikají mnohé vztahy, už tolik nehraje úlohu zprostředkovatele, neboť se zvýšil podíl nejistého zaměstnání. Je konec s typem paternalistického podniku, kde zaměstnanci vstupují do manželského svazku a kde mají muži trvalý příjem, jenž finančně zajišťuje rodinu, aniž by manželka musela pracovat.
Mnoho žen ale stále chce zajištěného muže s dobrým příjmem. "Nízký příjem a zvýšení počtu mimořádně nestabilních zaměstnání, kdy lidé mají strach, že budou každou chvíli propuštěni, nepomáhá lidem pomýšlet na manželství a založit rodinu," říká Šučiró Sekine, šéf odborového svazu zastupujícího smluvní zaměstnance.
Poradkyně pro manželství Noriko Mijagošiová vybízí uchazeče o sňatek, aby zapomněli na finanční kritéria a naslouchali hlasu srdce. Skutečnost je však jiná. Podle vládní studie z letošního roku je ženatých 60 procent mužů ve věku od 30 do 34 let, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek a mají pracovní smlouvou na dobu neurčitou. U mužů s nejistým zaměstnáním je to jen 22 procent. A ti ani nechodí na seznamovací večírky. "Ani by je nenapadlo se tam ukázat," ujišťuje Sekine.
Jsou tedy seznamovací večírky vůbec k něčemu? Šóji Wakisaka z organizace zajišťující tyto akce uvádí, že nějaký úspěch tu je, ale omezený. "Jen asi dvě procenta účastníků tady najdou partnera," říká.
Japonští muži jsou navíc nesmělí a mají problém s tím, aby oslovili neznámou ženu. Čtyřiasedmdesátiletý muž, který se účastní večírku, aby našel vhodnou manželku pro svého šestačtyřicetiletého syna, to potvrzuje: "Můj syn je prodavač. Umí to dobře se zákazníky, ale vůči ženám je velmi nesmělý," říká.
Svobodní mají střechu nad hlavou a jídlo u rodičů a mají stále menší chuť vyletět z hnízda. "Myslí si, že setkávat se s osobou, která nesplňuje jejich požadavky, je ztráta času, a že si mohou dovolit čekat na lepší partii," říká Jamada.
