Chuck Norris – muž, který chytil koronavirus a znovu ho pustil, slaví kulatiny

V mládí býval Chuck Norris i kvůli částečně indiánským kořenům vysmívané dítě, díky pevné vůli se ale dokázal vypracovat – nejprve v úspěšného sportovce, později se zařadil mezi hvězdy akčních filmů. Norris, narozený 10. března 1940, diváky zaujal spíš karatistickými kopy než hereckým uměním, to ale není v jeho oboru žádná výjimka. Kromě filmování se věnoval také výchově mládeže a otevřeně podporuje americké konzervativní politiky.

Mezi hollywoodskými kolegy tím patří představitel tvrdých chlapíků, kterého čeští diváci znají hlavně jako nesmlouvavého muže zákona ze seriálu Walker Texas Ranger, spíše k výjimkám. Na rozdíl od liberálněji naladěných hereckých hvězd se ale díky tomu mohl Norris na podzim 2016 radovat, když prezidentské volby vyhrál Donald Trump. „Když vás v prezidentské kampani podpoří Chuck Norris, musíte volby prostě vyhrát,“ tvrdili přitom tehdy internetoví vtipálci.

Narážely tak na záplavu více čí méně povedených žertů, které se v souvislosti s Norrisem vynořily a které si braly na paškál nezranitelnost jeho hrdinů. Na internetu dodnes žije kult Chucka Norrise – muže, který povolil Bohu stvořit svět, umí dělit nulou a rozbrečí i cibuli. V poslední době kolují i vtípky na účet koronaviru. Chuck Norris ho prý chytil, ale bylo mu ho líto a tak ho znovu pustil.

Žerty ale podruhé ženatý otec pěti dětí bere s nadhledem a hereckou „škatulku“ nikdy neopustil. Dnes se ovšem věnuje hlavně péči o nemocnou manželku a k tomu jen občas vezme nějakou tu roli v reklamě.

Letos třeba Norris propagoval americký řetězec prodejen s potravinami, před třemi roky zase zdravotní pojišťovnu nebo dodávky a pickupy Fiat. Jeho popularity přitom využívají firmy nejen v USA. Norris tak hrál například v ruské reklamě na pivo nebo finské na tamní fastfoodový řetězec. A v roce 2010 se Chuck Norris objevil také ve vánoční reklamě na českého mobilního operátora, kde se proslulý tvrďák hroutil při pohledu na tradiční zabíjení kapra.

Norrisova cesta k postavení legendy mezi herci akčních filmů přitom nebyla jednoduchá, v mládí třeba bojoval s předsudky kvůli čerokézské krev kolující v jeho žilách. Na škole byl spíš podprůměrný student a moc nevynikal ani ve sportu. „Vůbec jsem si nevěřil, často jsem snil o tom, že budu silný a dokážu se sám o sebe postarat, že zmlátím ty, co mě šikanují,“ popsal nepříliš šťastná školní léta. Hned po střední škole narukoval k letectvu, jako vojenský policista sloužil v Koreji.

Pobyt v asijské zemi změnil Chucku Norrisovi život. Právě tam se seznámil s bojovými uměními, věnoval se taekwondu, judu i karate. Zpočátku to ale nebyla žádná sláva, při prvním pokusu přerazit holou rukou betonové tvárnice si dokonce ublížil. „Připravil jsem se, zkoncentroval a namířil pěst rovně dolů. Ale těsně před nárazem jsem se lekl a trošku jsem ruku pootočil. Skončil jsem na šest týdnů v sádře,“ vzpomínal. Zranění ale jeho usilovnou snahu něco v životě dokázat nezastavilo.

Bojovým uměním se věnoval i po propuštění do civilu v roce 1962. Chvíli pracoval pro leteckou továrnu Northrop, pak si ale v Kalifornii postupně otevřel několik tělocvičen, kde vyučoval zejména karate. Právě to mu přineslo největší úspěchy, v roce 1968 se stal mistrem světa a titul šampióna si udržel až do roku 1974. To už měl za sebou první setkání se filmem, kde měl kontakty díky návštěvníkům svých tělocvičen – k Norrise chodili například Steve McQueen nebo Priscilla Presleyová.

V roce 1968 uplatnil své zkušenosti jako odborný poradce na karatistické scény při natáčení snímku Demoliční četa, o čtyři roky později se objevil před kamerou, ovšem tehdy jako zlosyn. Bylo to ve filmu Cesta draka, předposledním snímku slavného Bruce Leeho. Do konce 70. let si Norris zahrál ještě v několika vesměs zapomenutých snímcích. Za zmínku stojí snad jen Správní chlapi nosí černou (1978), kde se podílel i na scénáři a který měl vcelku slušný úspěch v kinech (nikoli ale u kritiky).

„Příště tam nedávej tolik dialogů,“ poradil mu prý Steve McQueen – a Norris se touhle radou řídil celý zbytek kariéry. Místo slov vsadil na pěsti a údery, včetně proslaveného kopu z otočky. V 80. letech hrál ve snímcích Nezvěstní v boji (1984), Invaze U.S.A. (1985) nebo Delta Force (1986), označovaném za nejlepší film jeho kariéry. Začal se také angažovat v politice, jako přesvědčený konzervativec podporoval prezidenta George Bushe, stejně jako později jeho syna.

Rozjel také programy pro problémovou mládež. „Děti potřebují hrdiny, kteří jim vyplní čas. Dostanou cíl, nepotřebují pak zbraně a neohrozí je ani drogy,“ tvrdil Norris, který děti učil i bojová umění. Nový impulz dal jeho kariéře Walker, Texas Ranger, natáčený v letech 1993 až 2001 – byl to ale právě tenhle seriál, který vyvolal záplavu vtipů. Naposledy se Chuck Norris před filmovou kamerou objevil boku dalších zestárlých akčních hvězd ve filmu Expendables: Postradatelní 2 (2012).

Čtěte dále: Izrael navštívil Chuck Norris. Jsme teď neporazitelní, vtipkoval Netanjahu