Žádný stát se s covidem nevypořádá, dokud se to nepodaří všem, zní z EU

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic v době druhé vlny koronavirové pandemie. Doporučila to ve středu Evropská komise v rámci další série návrhů na zlepšení unijní koordinace boje proti šíření viru. Státy mají podle těchto nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, které by podle komise mohly být reálně k dispozici v dubnu.

„Rozhodné kroky, které podnikneme nyní, pomohou zachránit životy a ochránit živobytí lidí. Žádný členský stát se s touto pandemií bezpečně nevypořádá, dokud se to nepodaří všem,“ prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Situace v členských zemích je podle ní velmi vážná a na rozdíl od jarní první vlny jsou nákazou výrazně postiženy všechny státy včetně těch středoevropských. Vlády by proto zatím neměly ustupovat od přijatých omezení a měly by občanům lépe vysvětlovat, proč jsou potřebná.

„Chápu, že lidé jsou opatřeními unavení... A jsem ohromena tím, co dokázali zvládnout. Teď není čas polevovat,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Evropská komise (EK) také chce, aby vlády začaly lépe vysvětlovat prospěšnost vakcín, kterých se komise chystá v příštím roce rozdělit mezi státy stamiliony dávek. Von der Leyenové řekla, že vakcína pro země EU by „ve velkém“ měla být k dispozici v dubnu. V některých státech, například ve Francii, v Itálii či v Polsku, ale i v důsledku sílícího vlivu dezinformačních webů značná část veřejnosti očkování odmítá, což by podle unijních činitelů mohlo účinnou vakcinaci evropské populace zkomplikovat.

Navzdory všeobecnému růstu počtu nakažených je zásadním požadavkem EK zajištění průchodnosti vnitřních hranic evropského bloku. Vedle lepší koordinace testování by měly země začít více používat rychlejší testy, jejichž spolehlivost je sice mírně nižší než u těch klasických, avšak výsledky jsou k dispozici na počkání. EK proto vyhradila 100 milionů eur (2,7 miliardy korun) z nouzových fondů na nákup těchto testů pro členské země.

Brusel rovněž zahájil další kolo společných nákupů léků a medicínského vybavení, které chce rozdělovat mezi státy potýkající se s problémy. Do Česka, jež má spolu s Belgií nejvyšší nárůsty nakažených lidí na obyvatele, již z unijních zásob putovalo několik desítek plicních ventilátorů.

„Základem společného boje proti epidemii je podpora EU poskytovaná členským státům a zároveň vzájemná pomoc mezi jednotlivými státy. Jsem ráda, že evropská rezerva může posloužit občanům České republiky, kteří nyní pomoc potřebují,“ konstatovala dnes česká místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Komise dnes státy také vyzvala, aby zabezpečily plynulý průjezd lidí a zboží přes hranice nejen v rámci silniční, ale i letecké, železniční či lodní dopravy. Země by podle Bruselu měly také sladit svá pravidla karantény a umožnit výjimky z cestovních omezení nejen lidem, kteří mají pracovní, ale i rodinné důvody.

Unijní exekutiva k větší koordinaci postupu proti pandemii vyzývá od jara, avšak členské státy se zatím shodly na dodržování pouze některých návrhů. Ochrana zdraví obyvatel je plně v pravomoci zemí, které mnohdy nerady přenechávají své kompetence Bruselu. O dnešních návrzích by měli ve čtvrtek diskutovat prezidenti a premiéři během videokonference věnované aktuální pandemické situaci.