FOTO: Čínská sonda poslala první snímky z odvrácené strany Měsíce

Čínská sonda na Měsíci

FOTO: Čínská sonda poslala první snímky z odvrácené strany MěsíceFOTO UVNITŘ
Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4 Foto:

Foto: CNSA

4
Svět
Echo24
Sdílet:

Čínská sonda Čchang-e 4, která ve čtvrtek ráno úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce, již pořídila první snímky dosud neprozkoumaného povrchu. Informace a fotografie přinesla Čínská národní vesmírná administrace (CNSA), tedy agentura organizace zodpovědná za čínský vesmírný program. Sonda s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu.

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.

Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4
Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4 Foto:

Foto: CNSA

Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. „Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily,“ řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č‘ působící na Kalifornském technologickém institutu.

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4
Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4 Foto:

Foto: CNSA

O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. „Tato obří struktura (Aitkenova pánev) má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 km. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci,“ řekl BBC Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4
Povrch na odvrácené straně Měsíce pořízení čínskou sondou Čchang-e 4 Foto:

Foto: CNSA

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Čína slaví prvenství. Její sonda přistála na odvrácené straně Měsíce

Číňané vysílají modul na „temnou stranu“ Měsíce. Má za úkol stvořit první živé organismy

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články