2019: Rok, kdy bylo módní vyhlašovat klimatickou nouzi. První byla Británie

Neustále sílící diskuze o změnách klimatu dohnaly řadu měst a městských částí, ale i států k vyhlášení stavu klimatické nouze. Podle odborníků se jedná spíše o symbolické gesto, přesto bylo letos vyhlašování klimatické nouze módnější než kdy předtím. V současné době žije v takto označených oblastech asi 800 milionů lidí, to je přibližně každý desátý člověk na planetě. První ze států byla Velká Británie.

„Letos dosáhlo hnutí klimatické nouze zlomového bodu a tisíce běžných lidí se začali angažovat v klimatické politice a požadovat změnu,“ shrnuje pro server The Verge Laura Berryová, šéfka iniciativy Climate Mobilization, která usiluje o to, aby nouzi vyhlásili po celém světě.

Dle jejích průběžně aktualizovaných dat se vyhlásila klimatická nouze na 1288 místech napříč několika desítkami zemí. Zatímco v lednu 2019 zaznamenala iniciativa ještě 233 deklarací, letos v 1. června už to bylo 640, což znamená nárůst o 453 procent. První byl australský Darebin v roce 2016, postupně se začala přidávat i další města a letos i celé státy.

Jako první vyhlásila 1. května klimatickou nouzi Velká Británie, o několik dní později také Irsko. Nyní už seznam čítá devět položek, zatím poslední byla v listopadu Bangladéš.

Forum Innovation for Cool Earth vede seznam konkrétních míst, která s rezolucí přišla. Kupříkladu USA na seznamu chybí, na nižší úrovni však Američané vyhlásili klimatickou nouzi v 69 případech v 19 státech. Největším městem, které klimatickou rezoluci přijalo, je navíc New York.

V České republice sáhly po klimatické nouzi zatím radnice Prahy 6 a 7. Jeden z nejmenších obvodů hlavního města, Praha 7, vyhlásil klimatickou nouzi v květnu, Praha 6 se přidala o několik týdnů později. „Nechceme, aby šlo o módní hurákampaň, proto se zaměříme na prakticky proveditelná opatření, která ihned zlepší život občanů i dlouhodobě sníží negativní vlivy činnosti samosprávy na životní prostředí,“ odůvodňoval tehdy rozhodnutí předseda výboru pro participaci Oldřich Kužílek (STAN).

Stav klimatické nouze vyhlásila na konci listopadu také Evropská unie. Krok EU může podle některých zvýšit tlak její lídry, aby přijali přísnější klimatické závazky. „Můžeme si vzít tu rezoluci Evropského parlamentu a říct: ‚Podívejte, řekli jste, že je stav nouze, tak se podle toho chovejte,‘“ míní Jonathan Gaventa z enviromentálního think tanku E3G. Světovým politikům byla adresovaná také výzva 11 tisíc vědců, podle nichž svět „jasně a jednoznačně“ čelí klimatické hrozbě. Oxfordští slovníkáři zase klimatickou hrozbu vyhlásili slovem roku.

Čtěte také: Klimatické kacířství. Kdo vedle Zemana?

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.