Pád z výšky či úprk před nebezpečím. Proč se nám zdají hrůzostrašné sny?
Noční můry
Některým lidem se občas stává, že ve snu letí a padají z výšky dolů. Tento častý jev je spojen s „bojem“ mezi mozkovými centry bdění, která se vypínají, a centry spánku, která převažují a zahajují svou činnost. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.
„V mládí se mi o tom často zdávalo, ale myslela jsem si, že už to přešlo. Nyní se mi ovšem znovu stává, snad proto, že mám hodně práce, že se mi zase zdá, že padám a budím se prudkým trhnutím. Ve snu padám i z malých výšek, nicméně pocit, že letím, je tak hrůzný, že se probudím. Manžel říká, že při usínání trhám rukama nebo nohama,“ popisuje svůj stav jedna žena.
Tento stav není ve skutečnosti spojen se snovou aktivitou, protože přichází v polospánku, ale často je doprovázen pocitem padání z výšky. S tím souvisí i svalové záškuby nohama. Tento symptom je velmi častý: projevuje se u 70 až 80 procent populace. Není třeba se toho obávat, je to zcela neškodné. Na vině jsou nedostatek spánku, stresová situace či příliš mnoho kávy.
Úprk před nebezpečím, pád z výšky paláce, autonehoda, napadení… Takové sny vedou k tomu, že se prudce probudíte uprostřed noci, zpocení, udýchaní a s bušícím srdcem. Tyto znepokojivé sny se objevují nejčastěji během spánkové fáze REM, typické především pro časné ranní hodiny. Častější jsou u dětí. Zlé sny se objevují u dvou až osmi procent dospělých a brání posilujícímu spánku. Není vyloučeno, že se za noc několikrát opakují a že mají totéž téma. Mohou být spontánní, ale také mohou být vyvolány některými špatnými návyky, léky nebo nemocemi.
Příčiny jsou různé
Bohatá večeře. Kořeněná jídla nebo večeře o čtyřech chodech aktivují metabolismus, zvyšují tělesnou teplotu a stimulují aktivitu mozku. To vede k neklidnému spánku. Abychom lépe spali, experti doporučují snížit spotřebu kofeinu již odpoledne a jít spát nejméně dvě hodiny po jídle. Jestliže se vám stane, že máte pozdě večer hlad, vezměte si banán nebo vypijte sklenku mléka, které obsahují tryptofan, esenciální aminokyselinu, která pomáhá usnout.
Filmové horory nebo četba thrillerů. Poslední věc, kterou děláte před odchodem na lože, hraje hlavní roli. Hudba, kterou jste poslouchali, kniha, kterou jste četli, televizní seriál, který jste sledovali, anebo konverzace, to vše ovlivňuje spánek. Když před spaním zhlédnete filmový horor nebo si čtete thriller, je pravděpodobné, že budete mít zlé sny. Proto nezhasínejte hned po čtení či sledování filmu, ale pokuste se vyvolat pozitivní myšlenky tak, abyste mozek „uklidnili“.
K nočním můrám může vést i nedostatek spánku. Když se málo vyspíte, je pravděpodobné, že následující noc bude fáze REM prodloužená a přinese živější a intenzivnější sny.
Také napětí a úzkost nashromážděné za celý den mohou mít vliv na sny. Podle posledních výzkumů nemusejí zlé sny jen škodit: mají tu funkci, že reprodukují náročné scénáře, které mohou v životě nastat, aby nás nacvičily, jak reagovat a rychle najít řešení.
Zlé sny bývají často registrovány u pacientů s některými chorobami, například psychickými, ale také u epilepsie, syndromu neklidných nohou či spánková apnoe. Mohou být rovněž jedním z vedlejších účinků léků, a to zejména antidepresiv. Také náhlé vysazení některých léků, zejména benzodiazepinů, může vést k nočním můrám. Pokud máte zlé sny po užívání některého léku, je vhodné zaklepat na dveře lékaře, který zváží změnu medikace.