Na Česko míří kritika za odmítání uprchlíků a diskriminaci Romů
Lidská práva v ČR
AKTUALIZOVÁNO
1
Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě.
Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.
Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, AI neuvádí konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců. V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se v ní ale mimo jiné píše, že „během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice“.
AI připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo „jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen“ v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.
Diskriminace romských dětí
Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách. Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.
Do odstavce nazvaného Diskriminace – Romové zařadila AI i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem „sociálně patologických jevů“. Nevládní organizace podle AI vyjádřily obavy, že to „nepřiměřeně ovlivní“ Romy a chudé.
V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.
AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici. Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje „vyvážet globálně“. Podle AI „popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu“ zbraní do zemí, které „nejsou bezpečné“.
Zpráva AI kritizuje řadu zemí světa za antimigrační politiku
Amnesty International zmiňuje také zabíjení civilistů ve válkách v Sýrii či Jemenu, antimigrační politiku Spojených států nebo pronásledování opozice a novinářů v Číně, Turecku, Egyptě a Venezuele. Kritizuje i zásah španělské policie při referendu o nezávislosti Katalánska a vyjadřuje obavy ze slabší ochrany lidských práv v Británii po jejím chystaném vystoupení z Evropské unie.
„Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě,“ řekl k výroční zprávě generální tajemník AI Salil Shetty.
Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.
