Blatný se mýlil. Interrupce těhotenství u cizinek jsou v ČR legální

Ministerstvo zdravotnictví popřelo předchozí tvrzení ministra Jana Blatného (za ANO), podle kterého občanky Evropské unie nemohou v Česku legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství. Ministr v dopise pirátskému poslanci Františku Kopřivovi totiž loni na podzim sdělil, že zdravotníkům, kteří provedou potrat občankám Polska, hrozí vězení.

Blatný Kopřivovi podle Respektu v listopadu loňského roku napsal, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem. A hrozí za něj zákaz činnosti nebo trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, na dva až osm let v případě pacientek pod 18 let nebo pokud by se tak dělo opakovaně. Ministerstvo však tento výklad ve čtvrtek popřelo a za nedopatření se omluvilo. „S politováním musíme uznat, že v tomto případě došlo k závažnému pochybení. Uvedený text, ve kterém se autor kromě zdravotnického výkladu pustil i do právní analýzy, neprošel standardním systémem, který je na ministerstvu nastavený,“ napsalo ministerstvo. „Uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ dodalo.

Ministerstvo ujistilo, že nadále platí stanovisko z roku 2016. Podle něj se zákaz provedení umělého přerušení těhotenství nevztahuje na cizinky, které mají povolení k pobytu na území České republiky podle některé z mezistátních dohod. Takovou dohodou je i smlouva o fungování EU a z ní vyplývá jasné povolení pro občany EU pobývat na území ČR.

Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2016 bylo v Česku evidováno 1773 potratů cizinek, což představovalo pět procent všech potratů v Česku.

Polské zákony

Otázka potratů se stala horkým tématem kvůli téměř naprostému zákazu tohoto zákroku v Polsku, kterým začal platit koncem ledna. Zpřísnily se tím už beztak velmi restriktivní předpisy. Nově jsou interrupce zakázány v případě závažného poškození plodu. Na vady plodu přitom připadalo asi 98 procent legálních potratů. Ženy v Polsku tak mohou nyní potrat podstoupit jedině tehdy, když těhotenství ohrožuje jejich život či zdraví, anebo pokud otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu.

Většina členů Evropského parlamentu Polsko za zákaz odsoudilo. Podle několika konzervativců, mezi nimiž jsou zástupci polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), však nová pravidla zaručují obranu křesťanských hodnot a lidského života.

Polský ústavní soud ke svému nálezu ohledně potratů dospěl už loni v říjnu, na protest proti němu tehdy navzdory pandemii covidu-19 vyšly do ulic desetitisíce lidí. Když začaly nové předpisy v lednu platit, protesty se konaly znovu.