„Budoucí generace nás proklejí.“ Návrh státního rozpočtu schytává kritiku ze všech stran

NÁVRH ROZPOČTU

„Budoucí generace nás proklejí.“ Návrh státního rozpočtu schytává kritiku ze všech stran
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Neodpovědný populismus, na který by si netroufli ani komunisté. K návrhu státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí jednomyslně schválila vláda Petra Fialy, se objevuje řada výhrad a kritiky. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například řekl, že za tento rozpočet „nás budoucí generace proklejí“. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda rezignovala na zkrocení rozpočtových výdajů i na hledání úspor. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček zato ale říká, že návrh odráží současnou ekonomickou realitu a je v zásadě patřičný.

Návrh počítá v roce 2023 se schodkem 295 miliard korun. Právě schodek rozpočtu by se podle návrhu měl v následujících letech postupně snižovat, v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.

Současná vláda se za dobu svého působení potýká s dopady války na Ukrajině a hlavně s energetickou krizí. „Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor,“ komentoval aktuální situaci Kovanda. „Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance,“ dodal.

Původní návrh počítal s deficitem 270 miliard, změny však musely nastat kvůli výdajům na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Podle Kovandy je výrazným pomocníkem vlády vysoká inflace. „Vysoká inflace je pro Fialovu vládu vlastně svým způsobem požehnáním,“ uvedl s tím, že právě inflace může pomoci Fialově vládě splnit jeden z volebních slibů, kterým je přechod na euro. Podle Kovandy by tak už v roce 2024 nebo nejpozději 2025 mohla přispět ke stažení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. „Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura,“ řekl Kovanda.

„Velkou část dluhu splatí místo Fialovy vlády občané v podobě vyšších cen a znehodnocené české měny. A řada z nich za to ještě Fialově vládě zatleská a poděkuje – až jim kabinet před volbami vítězoslavně sdělí, že ozdravil veřejné finance a že Česko opět po letech splňuje maastrichtské kritérium deficitu,“ dodal Kovanda.

„Nedovolili si to ani komunisti“

Kalousek návrh rozpočtu také silně zkritizoval. „Vláda není schopna řídit státní finance udržitelným způsobem. Ratingové agentury nás potrestají a budoucí generace proklejí,“ uvedl. Odmítá, že by za vysoký deficit rozpočtu mohla pouze válka na Ukrajině nebo dopady pandemie covid-19. „Nelze se vymlouvat ani na válku, ani na ceny energií. Z těch 1165 miliard (součet schodků od roku 2022 do 2025, pozn. red.) jde téměř 900 miliard na vrub ne válce, ne covidu, ale pouze neodpovědnému populismu. Jedná se o nejméně odpovědnou rozpočtovou politiku v moderní historii ČR. Tohle si svého času netroufli ani komunisti,“ řekl.

Svá slova podpírá i srovnáním rozpočtu v současném roce a roce 2019, které zveřejnil na Twitteru hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Konsolidace veřejných financí by i bez energetické krize byla dost náročná,“ uvedl Seidler.

Rozpočtové deficity jsou ospravedlnitelné

Štěpán Křeček je ale vůči vládě smířlivější. „Návrh rozpočtu odráží současnou ekonomickou realitu,“ uvedl pro deník Echo24. „Naše země se nachází v jednom z nejtěžších okamžiků v rámci své novodobé historie. V tento okamžik je ospravedlnitelné vytvářet rozpočtové deficity. Vyrovnaný rozpočet by šlo navrhnout jen za cenu ztráty sociálního smíru ve společnosti a prohloubení recese, do které míříme,“ řekl.

Tyto faktory by podle Křečka vyústily nástupem extremistů k moci. „Vyrovnané hospodaření bychom tak stejně nakonec neměli. V tuto chvíli zkrátka není vhodný čas na konsolidaci veřejných rozpočtů. To však neznamená, že bychom měli rezignovat na odpovědné hospodaření. Pouze musíme vyřešit probíhající krize a hned poté se vyrovnání rozpočtů musí stát naší hlavní prioritou. Proto si přeji, aby se již nyní nachystaly hluboké reformy, které se budou moci zavést hned po překonání krizového období,“ dodal pro Echo24.

Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku, předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.