„Jsme závislí na kompenzování všeho všem.“ Ekonomové odmítají strop pro energie

Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Silné tržní zásahy se nelíbí ani některým ekonomům. Například podle někdejšího viceguvernéra centrální banky Mojmíra Hampla jsme se stali závislí na úvaze, že vše nepříznivé se má bez ohledu na náklady neustále kompenzovat.

Prudké zdražování energií, paliv a dalších surovin se vláda chystá ve středu projednávat. V uplynulých dnech se k situaci vyjadřoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Musí se změnit náš pohled na energetickou situaci v Evropě. Existuje řada oblastí, kde můžeme pomoci. Jde například o hledání cesty k zastropování cen, spotřební daně nebo DPH, otázka zeleného dealu, případně slevy za poplatníka. Za poslední dny se ta situace změnila,“ uvedl.

Možné stanovení maximálních cen kritizoval ministr průmyslu Síkela. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. „Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny, a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ řekl. Že se nemusí jednat o příliš šťastné řešení se domnívají i ekonomové.

„Silná, plošná a netržní řešení typu cenových stropů anebo pro veřejné rozpočty extrémně nákladná řešení jako nulovou daň na určitý typ komodit bych volil až jako poslední možnost a šetřil bych jí jako šafránem. Stali jsme se evidentně trochu závislí na úvaze, že vše nepříznivé se má neustále všem a bez ohledu na náklady kompenzovat, jako by vážně existovala kromě české ekonomiky ještě jedna vedlejší, kompenzační, která umí nahradit všechny ztráty a újmy, které ta běžná česká utrpí. Už jsme se za roky covidu naučili, že to tak bohužel není, a že důsledkem je jen cesta k postupnému rozpočtovému rozvratu,“ uvedl pro Echo24 ekonom a někdejší viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

„Nevylučuji, že k nějakým silnějším opatřením může časem z dobrých důvodů dojít, ale pokud nevydržíme benzin nad čtyřicet, jak můžeme sami od sebe očekávat, že vydržíme možná mnohem závažnější důsledky, které nám agrese proti Ukrajině a nutná obrana proti ní může ještě přinést,“ dodal Hampl.

„Sociální dávky nepobírají jen neschopní“

Také podle ekonoma Michala Skořepy je lepší spoléhat se na existující systém sociálních dávek, jako jsou příplatek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi, do nichž se řadí příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

„Cesta sociálních dávek má dvě základní výhody: zaprvé nedeformuje příslušné trhy a zadruhé zajišťuje adresné, a tedy z pohledu veřejných financí efektivní zacílení státní pomoci jen na ty domácnosti, které se dostaly do skutečných rozpočtových problémů a pomoc opravdu potřebují. Česká společnost by se konečně měla zbavit pocitu, že pobírání sociálních dávek je trapas, který jsou ochotni podstoupit jen neschopní lidé nebo cyničtí podvodníci,“ uvedl Skořepa pro Echo24.

Pokud by stát chtěl vrátit opatření minulé vlády z konce loňského roku, kdy byla prominuta daň z přidané hodnoty z energií, přicházel by zhruba o miliardu korun měsíčně.

„Další možností je prominutí spotřební daně z minerálních olejů, jejíž měsíční inkaso činí zhruba osm miliard korun. Vedle toho může vláda využít zákon o cenách a zavést na příslušné ceny buď cenové moratorium, nebo omezit jejich růst na určité tempo, nebo přímo nařídit jejich ceny. Dopady do státního rozpočtu by v takovém případě závisely na šíři a razanci těchto opatření. V úvahu přichází i rozpouštění státních hmotných rezerv. To se ovšem netýká zemního plynu, protože tato komodita v hmotných rezervách není,“ řekl Skořepa.

Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček by byl pro plošné intervence u cen pohonných hmot. „Vzhledem k přechodu z energetické krize do energetické megakrize je na místě doplnit současnou adresnou pomoc i plošnými opatřeními. U dnešní průměrné ceny benzínu ve výši 42,77 koruny za litr tvoří daně 20,26 koruny z koncové ceny. U nafty je situace podobná. Z průměrné ceny 44,15 koruny za litr tvoří daně 17,61 koruny z koncové ceny. Existuje proto velký prostor pro snížení daní,“ sdělil deníku Echo24.

Poukazuje také na to, že vzhledem k rozdílnému nastavení DPH u nás a v Polsku se při růstu cen pohonných hmot zvětšují rozdíly mezi cenami u českých a polských čerpacích stanic. To může motivovat stále více lidí, aby jezdili tankovat mimo naše území, což vytváří výpadky ve výběru daní.

„Nyní se poptávka po pohonných hmotách výrazně zvýšila, protože lidé panikaří a dělají si zásoby do kanystrů. Je to podobné jako nakupování rýže a těstovin při první vlně pandemie. Následně lidé budou spotřebovávat vytvořené zásoby a poptávka po nákupu pohonných hmot klesne. Vysoké ceny u čerpacích stanic omezí využívání automobilové přepravy. Mnozí lidé však nebudou mít na výběr a budou muset vyšší ceny akceptovat,“ tvrdí Křeček.

Návrhy pomoci firmám a domácnostem, kterým hrozí tzv. energetická chudoba, zvažovala vláda už před vypuknutím války na Ukrajině. Mezi zvažovanými opatřeními pro firmy byly například kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH, dále překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou a zavést speciální tarify. Pomoc měla být co nejvíce adresná.