Na home office je méně firem než na jaře. Pro řadu z nich není přínosný

Na jaře se mohlo zdát, že pro práci z domova nastává revoluce, s příchodem druhé vlny koronaviru však řada firem narazila na své limity či pochopila, že pro ně home office nebyl přínosný. Velké firmy sice začínají měnit své strategické plány, větší rozšíření práce z domova je však spíše otázkou let, uvedla pro deník Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. To může být naopak dobrá zpráva pro odvětví, pro která by takové rozšíření bylo likvidační.

V době před koronavirovou krizí nabízelo podle dřívějších průzkumů možnost práce z domova kolem 20 až 25 % firem, ovšem ve většině případů jen vybraným zaměstnancům a po omezenou dobu například jednoho dne v týdnu. „Pro naprostou většinu zaměstnanců v ČR není možné z domova vykonávat plnohodnotnou práci po delší dobu,“ uvedla pro Echo24 Karina Kubelková.

Za jarním nárůstem práce z domova tak stála velmi často spíše nutnost spojená s tím, že firmám chyběly zakázky. „Přitom ale podnikatelé nechtěli zaměstnance propouštět, protože věřili v brzké zlepšení,“ uvedla pro Echo24 Kubelková. Ačkoliv některé firmy stihly přes léto dokoupit vybavení či možná i zaškolit zaměstnance a manažery, jejich finanční rezervy se už většinou vyčerpaly. V řadě z nich se pak na jarní zkušenosti ukázalo, že pro ně home office není přínosný.

Pokles práce z domova ukazuje i dlouhodobý průzkum Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid. Zatímco na jaře pracovalo plně z domova až 23 % lidí, ve druhé polovině října šlo pouze o 16 %. „Jarní míře využívání home office se dosud nepřiblížilo žádné odvětví, a to ani IT a finance, v němž plně z domova pracovalo na jaře až 60 % lidí,“ popisují situaci výzkumníci.

V průzkumech se ukazuje, že u většiny zaměstnanců a zaměstnavatelů převládal nad jarní zkušenosti spíše pozitivní pohled. Podle poradenské společnosti Motivate vyhovoval home office 44 % zaměstnanců oproti 13 % nespokojených. „Efektivita práce byla až na výjimky podobná jako ve standardním režimu v kanceláři,“ řekl i s odkazem na data od zaměstnavatelů spolumajitel Motivate Jan Šmída České televizi. Například podle průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce, pak rostla spokojenost zaměstnanců úměrně tomu, jak dlouho na dálku pracovali. Naopak pro každého pátého člověka ve vedoucí pozici znamená home office organizační potíže.

Podle poradenské společnosti Moore Czech Republic se produktivita práce z domu oproti jaru zlepšila, pokles činil místo třetiny jen deset až dvacet procent. Coby nejefektivnější se podle partnera Moore CR Petra Kymličky ukázala kombinace práce na dálku a fyzické přítomnosti v zaměstnání.

Nařízenou prací z domu trpí průmysl

Další rozšíření tohoto způsobu práce podle analytičky Kubelkové záleží kromě odvětví také na organizaci práce, managementu či bezpečnostních opatřeních. „Změny všech těchto faktorů nejsou představitelné mezi jarem a podzimem, tedy první a druhou fází koronavirové pandemie, ale počítají se spíše na roky,“ uvedla Kubelková. Plnohodnotná a dlouhodobá práce na home office je podle ní zatím možná především v ICT službách, naopak průmysl je plošnou prací z domova postižen negativně. „Je velmi těžké odhadnout, kolik zaměstnavatelů nyní na současnou situaci doplácí,“ dodala Kubelková.

Studie mezinárodní úvěrové pojišťovny Atradius upozornila, že pro mnoho oborů může být široké využívání práce z domu likvidační. Vzrostlo riziko nedobytných pohledávek u majitelů kanceláří, ale i v dalších navázaných oborech. Je třeba méně obědů v restauracích, papíru do tiskárny či formálního oblečení. Prospěch z opatření naopak podle studie má odvětví informačních a komunikačních technologií, které jako jedno z mála zažívá nárůst tržeb v prodeji laptopů, mobilních telefonů, pevných telekomunikačních zařízení, softwaru nebo z řešení poskytujících přenos dat.

Vláda nařídila zaměstnavatelům, kteří na to mají podmínky, nařídit zaměstnancům home office od 28. října. V České republice nemají na práci z domu zaměstnanci zákonný nárok, zaměstnavatel ji ani nemůže jednostranně nařídit.

Pracovník se zaměstnavatelem o ní musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat v pracovní smlouvě. Podle expertů z poradenské společnosti BDO Lukáše Regece a Adama Husseina má zaměstnanec právo na uhrazení všech nákladů, které mu při práci z domova vznikly. Náhrada těchto nákladů nesmí být zahrnuta ve mzdě. Zaplatit ji podle nich lze z paušálu, ale tím není možné proplatit například energie.