Napětí v ČRo. Zaměstnanci se zastali Janka Kroupy. Šéf rozhlasu se proti nim ohradil

Ředitel vs. pracovníci rozhlasu

Napětí v ČRo. Zaměstnanci se zastali Janka Kroupy. Šéf rozhlasu se proti nim ohradilUVNITŘ PROHLÁŠENÍ
René Zavoral Foto:

1
Domov
Echo24
Sdílet:

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se dnes ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků.

V drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert, pochybnosti měl ale o kvalitě zpracování reportáží, uvedl Zavoral v prohlášení. Pod petici s kritikou jeho postoje se podepsalo více než 215 lidí, zaměstnanci ji dnes vedení předali.

Prohlášení-zaměstnanců-ČRo_2.-2.-2018 by Echo24 on Scribd

Zavoral ve středu na zasedání Rady Českého rozhlasu uvedl, že Kroupovy reportáže byly nevyvážené a neobjektivní. Podle něj mu to potvrdila analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rada doporučila, aby se ČRo snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Podle zaměstnanců lze Zavoralova slova vnímat jako zastrašování. Pracovníci žádají Etickou komisi rozhlasu, aby reportáže zhodnotila. Na podpisových arších je například moderátorka Lucie Výborná, dále pak Barbora Tachecí, Michael Rozsypal, Jan Bumba nebo šéf domácího zpravodajství rozhlasu Vladimír Křivka, šéf webu iRozhlas.cz Radek Kedroň nebo Patricie Polanská pověřená řízením ČRo Plus. Kroupu překvapil počet podpisů. „Že se takové množství kolegů ohradilo proti manipulativnímu postupu ředitele a že si uvědomilo, že se pravděpodobně z jeho strany jedná o zastrašování, je samo o sobě fakt poměrně silný,“ řekl dnes. Zavoral by se z toho měl poučit a minimálně vyvodit závěr, že se mýlí v tom, co dělá, dodal.

„Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení ze dne 1. 2. 2018 obvinění, která musím odmítnout a ohradit se proti nim,“ uvedl Zavoral. Podle něj mají zaměstnanci pro práci takové podmínky, aby ji mohli vykonávat svobodně. Podotkl, že stejně tak se dělo i v případě reportáží o pozemcích s nejasným vlastníkem. „Všechny zpravodajské či publicistické příspěvky byly odvysílány či napsány a zveřejněny. Podotýkám, že jsem také v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert,“ sdělil.

Stanovisko k věci si podle něj vyžádala Rada ČRo, na kterou Agrofert své výtky k reportážím Janka Kroupy adresoval. „Nikdy jsem nepopíral závažnost tématu, na přímý dotaz členů Rady ČRo jsem pouze loni v listopadu vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování,“ uvedl dnes. Proto nechal vypracovat odborné analýzy. Jednu nechal zadat Karlu Hvížďalovi, kterého si vybrali pracovníci zpravodajství ČRo.

Ze tří zpracovaných analýz byla podle ředitele použitelná jen jedna. „Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků,“ uvedl. Analýzy Karla Hvížďaly a Newtonu podle něj neposkytovaly odborný rámec.

V prohlášení napsal, že se zaměstnanců v minulosti mnohokrát zastal. „A zastávat budu – vždy, když tato práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně,“ dodal.

Zaměstnanci jsou ale toho názoru, že ředitel, ač měl k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže. Ve svém prohlášení pracovníci naopak citují část analýzy, která pochybení relativizuje.

Prohlášení rozhlasových pracovníků
My, níže podepsaní zaměstnanci a spolupracovníci Českého rozhlasu, zásadně nesouhlasíme s vystoupením generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala na jednání Rady ČRo 31. ledna 2018, na kterém zkritizoval reportáže o neoprávněném hospodaření společnosti Agrofert, která patřila předsedovi vlády Andreji Babišovi z hnutí ANO.
Důrazně se ohrazujeme proti jeho prohlášení, že jde o neobjektivní a nevyvážené reportáže. Ač měl generální ředitel Zavoral k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich, a z té pak pouze citoval vybrané pasáže.
Přitom analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy, o kterou se ředitel opírá, mimo jiné uvedla: „Popsaná pochybení lze vysvětlit či vyvážit přesvědčením autorů příspěvků (Janka Kroupy) o významnosti pojednávaného případu a jeho aktérů. Holding Agrofert je držitelem/vykonavatelem enormní ekonomické moci, stejně jako Andrej Babiš moci politické, nemluvě o navázané moci mediální. Monitorování (a možná i preventování či vyvažování) výkonu (a zejm. zneužívání) těchto typů moci je primárním úkolem veřejnoprávního média. Včetně investigativní žurnalistiky, na kterou nelze uplatňovat standardní žurnalistické normy bezezbytku. Všechna tato relativizační hlediska, která za specifické situace mohou mít až podobu veřejného zájmu, je třeba mít na paměti při závěrečné interpretaci výsledků naší analýzy.“
Tuto pasáž ale generální ředitel Zavoral nezmínil. Stejně tak podle našeho názoru zcela účelově shodil závěry dvou dalších analýz, které naopak upozorňují na objektivitu zpracovaných příspěvků.
Český novinář a mediální analytik Karel Hvížďala například v analýze píše, že „odvysílání takových pořadů, jakými byly i ty, které se týkaly neoprávněného pobírání dotací na zemědělské pozemky s nejasným vlastníkem, jen zvyšují prestiž veřejnoprávních médií, a tím i prestiž ČR v naší civilizaci.“
Druhá analýza zpracovaná Ivanem Vodochodským ze společnosti NEWTON Media, a.s. zdůrazňuje objektivitu reportáží. „Analýza objektivity prezentace kauzy z hlediska neutrality, fakticity, vyváženosti argumentace a relevance obsahu příspěvků rovněž ukázala snahu autorů příspěvků poskytnout objektivní informace na základě oddělování objektivních faktů, vlastních názorů a názorů aktérů a zainteresovaných stran, poskytnutí prostoru pro sdělení všech důležitých informací o kauze i pro vyjádření různých názorových stran, a tím zprostředkování více možných úhlů pohledů.“
Generální ředitel také zapomněl dodat, že ani jedna ze zmíněných analýz nepotvrdila jeho nepodložená slova pronesená na Radě Českého rozhlasu dne 29. 11. 2017 o tom, že by kauza byla „načasovaná“ nebo součástí „antibabišovského tažení“.
Domníváme se, že vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu je manipulativní a jeho chování a vyjadřování velmi poškozuje dobré jméno veřejnoprávního Českého rozhlasu.
Zároveň bychom chtěli touto cestou požádat Etickou komisi Českého rozhlasu, aby nejen zhodnotila odvysílané reportáže, ale vyslovila i svůj názor na postoj a vystupovaní Reného Zavorala, které je podle našeho názoru možné vnímat jako zastrašování.
Dne 2.2. 2018 v Praze

 

Čtěte také: Rada ČRo podpořila proti Kroupovi ředitele Zavorala, ten pošle redaktory na školení

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články