Plynová krize: byznys ukazuje na domácnosti a obává se krachů

Zásobníky plynu se v Česku plní na plné obrátky, obavy z možných krizových scénářů na podzim však nekončí. Podobně jako v sousedním Německu se i v Česku řeší, kdo má nést následky v případě výpadku dodávek a jejich krizového řízení. Z byznysu se ozývají i hlasy po změnách v krizové vyhlášce. Ty prvotní má vyřešit už v příštím týdnu její novela, která má přinést zásadní změny.

Německo řeší otázku šetření plynem kvůli své závislosti poměrně s vervou a v posledních týdnech se tak rozvířila debata, zda má všechny následky v případě výpadku nést byznys. Hlasy z německého hospodářství, které přinesl ekonomický list Financial Times, upozorňují na to, že by následky měly nést i domácnosti. Ty mají podle unijních pravidel v případě nedostatku suroviny přednost spolu s kritickou infrastrukturou jako jsou například nemocnice či domovy seniorů.

Podobně je tomu v případě Česka, profesní svazy kritizují vládu za špatnou komunikaci strategie, ale i to, že v případě pomoci s vysokými cenami energií dává přednost domácnostem před firmami. Vláda však zatím přímé dotace pro firmy odmítá, vyhověla však některým požadavkům na úpravu „krizového plánu“.

Tím je v případě možné plynové krize vyhláška o stavu nouze v plynárenství. Ta určuje deset regulačních stupňů, z nichž pět slouží k omezení spotřeby odběratelů, v dalších pěti pak určuje odběratele, kterým v případě potřeby dodávky plynu zcela přerušit. Nejvážnějším je pak stupeň havarijní, který znamená úplné přerušení dodávek i pro domácnosti.

Ty totiž přesně v duchu zmiňovaných unijních pravidel mají v současné vyhlášce nejvyšší prioritu. Mezi prvními jsou v případě omezení i přerušení dodávek v pořadí ti největší odběratelé (například velké sklárny, chemičky, výrobci stavebních materiálů, hutě, provozy vyrábějící elektřinu z plynu) a ti, kteří mohou částečně či úplně nahradit palivo (tedy například teplárny či výrobci elektřiny).

Zejména těmto největším odběratelům má tak odlehčit novela vyhlášky, která jim podle dosavadní verze umožní do určité míry pokračovat v provozu, společnost si tak bude moct vybrat, zda například omezí část svých fabrik a další naopak nechá jet v běžném režimu. Na to spoléhá například společnost Wienerberger, největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v ČR.

„Novela by pomohla situaci řešit vzhledem k tomu, že nám stát nebude regulovat jednotlivé fabriky, ale regulovat jako společnost celkově. To znamená, že my z našich výrobních závodů budeme moci vybrat polovinu těch, které necháme vyrábět a které budou schopné dodávat pro český stavební průmysl stavební hmoty,“ řekl k novele generální ředitel Wienerbergeru Kamil Jeřábek. Zbylou polovinu závodů by tak firma dočasně zavřela a dělala údržby, na něž poslední rok a půl neměla prostor.

Česká republika podle odhadů odborníků zřejmě nebude muset snížit svou spotřebu plynu o více než 30 procent. Vyplývá to z realistických scénářů možného omezení dodávek ruského plynu do Evropy. Propočty možných nutných úspor plynu v souvislosti s omezením jeho dodávek udělali odborníci z poradenské firmy EGÚ Brno. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent. Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.

Ekonomičtí ministři na středeční poradě zástupce podnikatelů podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) ujistili, že chtějí průmysl udržet v chodu i v nejkrizovějších scénářích dodávek plynu. Rizika, která mohou ve vztahu k dodávkám plynu nastat, jsou velmi vážná, nutné je proto hledat možnosti úspor, řekl po jednání ředitel sekce hospodářské politiky SP Bohuslav Čížek. Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič doplnil, že ministerstvo průmyslu a obchodu či vláda by měly vydávat doporučení pro podniky i domácnosti, jak a kde energie nejlépe ušetřit.

V nejhorších scénářích ministři podle Čížka počítají s tzv. technologickou spotřebou průmyslu, aby při omezení dodávek plynu nenastaly vážné technologické nebo ekonomické škody tam, kde nelze další úspory učinit, nedávají smysl či nelze zdroj minimálně krátkodobě nahradit. Minčič upozornil na to, že některé podniky při vší snaze mohou dosáhnout úspor maximálně v jednotkách procent, jsou například limitovány svými technologiemi. Více šetřit naopak dokážou firmy, které plyn využívají pouze na vytápění budov. Svazy však upozorňují také na to, že prozatím nejsou definované tzv. nezbytné sektory, tedy ty, bez kterých bude jen těžko fungovat kritická infrastruktura.