1 historička Mária Schmidtová

Trump změnil všechno, říká Orbánova pravá ruka

TÝDENÍK ECHO

Témata: ,

Evropský parlament před měsícem vyzval Evropskou radu, aby zahájila řízení proti Maďarsku kvůli porušování evropských hodnot. Ačkoliv deklarace europarlamentu nemá žádné bezprostřední politické následky, je to veřejný pohlavek maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Orbán má ambici stát se vůdčí osobností konzervativní pravice v Evropě. Od tzv. uprchlické krize z léta 2015 je v otevřeném střetu se západoevropským mainstreamem a osobně s Angelou Merkelovou. To je velká změna, neboť maďarská pravice se právě na Německo po roce 1989 orientovala. Proč si dnes Budapešť víc než od Německa slibuje od amerického prezidenta nebo od visegrádské čtyřky? A co si máme představit pod pojmem západoevropský kolonialismus ve střední Evropě? Na to se Týdeník Echo ptal první dámy maďarské pravice, historičky Márie Schmidtové.

Jak se vlastně z Viktora Orbána stal téměř celoevropský fenomén, který se dokáže postavit hlavnímu proudu v EU a kvůli kterému rokuje Evropský parlament?

Není úplně jediný, že. Máme Salviniho, máme Babiše…

Andrej Babiš Evropské unii nevzdoruje, ale čerpá z ní dotace.

Slyšela jsem ho jednou nebo dvakrát mluvit a bylo to dobré. Nicméně ptal jste se na Viktora Orbána. Orbán pochopil, že můžete úspěšně zastupovat své zájmy, jen když je za vámi nějaká síla, moc. Jinak vás budou ignorovat. Jedna noha, o kterou se opírá, je ohromná legitimace doma, kterou zabezpečuje dvoutřetinová parlamentní většina. Druhá noha je shánění podpory mezi dalšími státy střední Evropy. A tohle je v evropské historii radikální novinka. Západ totiž není zvyklý na situaci, kdy střední Evropa formuluje svůj zájem a obhajuje si ho. Před sto lety po válce byly hranice v naší části Evropy stanoveny tak, aby na žádné straně hranice nemohl být klid. A každá ze svářících se stran musela jít za Brity nebo Francouzi, ať vyjednají mír nebo dělají rozhodčí. Vzpomeňte si na spor mezi Pákistánem a Indií nebo celý Blízký východ, pro Brity tohle bývala rutinní praktika. A my ve střední Evropě jsme posledních sto let strávili tím, že jsme se uchylovali k rozhodčím. Dnes je to jinak. S Rumunskem a Bulharskem, které k Visegrádu oficiálně nepatří, ale v některých důležitých tématech s námi souznějí, vzniká prostor, v němž žije skoro 100 milionů lidí. Mimochodem, do této části Evropy směřuje podstatná část německého exportu.

Bylo hlasování Evropského parlamentu proti Orbánovi politicky motivované, nebo ty stížnosti přece jen mají reálný základ?

Premiéři západoevropských států mají představu, že střední Evropa by neměla sama hájit své zájmy, platí i pro tu zprávu Evropského parlamentu. Mimochodem, totéž zažívají Poláci a Rumuni, je jim vyhrožováno podobně jako nám. Jde o to, dát nám lekci. I západní média útočí na Orbána velmi brutálně a nefér.

Spor o migraci je tedy zásadní, nebo to byla obecnější záminka dát střední Evropě lekci? Jean-Claude Juncker nedávno řekl, že pro něho je na maďarské vládě totálně nepřijatelná rétorika proti migraci.

Platí obojí. Migrace je samozřejmě veledůležité téma, protože kdyby Orbán v roce 2015 neoponoval Angele Merkelové, měli bychom dnes v Evropě víc než deset milionů nových migrantů. Záměrem Německa bylo pustit do Evropy každého a pak si z toho houfu vybírat ty nejlepší, nejkvalifikovanější a zbytek na základě systému kvót rozeslat do jiných zemí. A pak znova a znova vpouštět do Evropy další vlny a z nich si vybírat. Orbán do toho hodil vidle.

To víte jistě, s tím plánem Německa, nebo je to dedukce?

A co jiného by tím paní Merkelová sledovala?

Jestli ona spíš nebyla vystrašená z médií. Existuje o tom knížka německého novináře, že už po deseti dnech měli Němci přichystané zavření hranic a Merkelová se ministra vnitra ptala, jestli jí může zaručit, že nevzniknou ošklivé záběry do televizních zpráv. Ministr odpověděl, že nic takového zaručit nemůže.

To je legrační představa. Kancléřka drží v ruce všechny nitky vedoucí k médiím v zemi. Každopádně jsem přesvědčena, že migrace zůstává pro Berlín vážné téma, protože tam nějaký moudrý člověk – který současně musí být blázen – vypracoval excelovou tabulku, kolik migrantů bude třeba přijmout do Německa, aby vydělali starým lidem na důchody. Důkazy pro to nemáme, obecně se motivy pro politická rozhodnutí nezveřejňují. Pokud ale paní Merkelová tvrdila, že hranice otevřela, protože má dobré srdce, tak je to nejhorší vtip, jaký jsem kdy slyšela. Ona přece žádné srdce nemá, jí jde o moc.

Proč je FIDESZ pořád ještě v Evropské lidové straně? Lidé z FIDESZu tvrdí, že jsou suverenisté, EPP je naopak federalistická, vyznává princip stále těsnější Unie.

Nejsem si jista, že váš popis EPP je správný. Část té frakce v Evropském parlamentu jsou suverenisté, například bavorská CSU, část jsou samozřejmě globalisté. Hlavně ale Orbán doufá, že po příštích volbách bude v klubu EPP suverenistů víc než globalistů.

Juncker, který je nejen předseda Evropské komise, ale i důležitý muž v EPP, teď Orbánovi údajně řekl, že ho z EPP vykopne, protože FIDESZ se svými hodnotami mezi evropské lidovce nepatří.

Je typické pro evropskou byrokracii, že ten pán pořád ještě může být na svém místě. V Maďarsku by ho vykopli okamžitě, pokud by svou práci vykonával tímto způsobem. Nebo snad v České republice máte zaměstnavatele, který by svým lidem toleroval, že se už ráno opilí potácejí cestou do práce?

My máme přímo prezidenta, který se potácel při státním ceremoniálu.

Ale to je miláček. Mám vašeho prezidenta ráda.

Může to fackování Orbána v západoevropských médiích souviset s tím, že v Německu i jinde bylo od roku 2015 mezi čtenáři velké publikum, které na webech těch médií masově píše, že by si přálo takové politiky u sebe doma?

V Německu není svoboda projevu ani opoziční média. Nevyslyšená většina by tam potřebovala politiky jako Orbán, kteří budou mluvit za ni. Orbán nebo váš Klaus se nebojí říci nahlas věci, které mnoho Němců rádo slyší a rádo by řeklo.

Jak si vysvětlujete, že v Německu není svoboda projevu? Ta země, podobně jako další země v západní Evropě, má garantované svobody v ústavě a poměry tam jsou z hlediska zákonů pořád svobodné.

Jistěže tam nějaká opoziční média jsou, úplně na periferii. Ale jinak nezáleží na tom, které mainstreamové noviny čtete nebo na kterou televizi se díváte, je to všechno stejné. Před pár dny jsem surfovala po všech velkých německých serverech, od FAZ po Spiegel, abych zjistila, kdo vzal rukojmí v Kolíně nad Rýnem, až z anglických novin jsem se dozvěděla, že to byl Syřan a že se odvolával na ISIS. Prostě v Německu není svoboda projevu a v Británii je. V Maďarsku byste taková fakta dokázal utajovat půl hodiny. A přesto jsou právě Němci na čele těch, kdo se nás snaží poučovat o svobodě médií.

A nemají i tak kritici mediální scény v Maďarsku částečně pravdu? V knize Paula Lendvaye se vyčísluje, jak se přesměrovaly toky státní reklamy k proorbánovským médiím.

To je pravda. Ale bylo všechno v pořádku před Orbánem? Dělo se úplně totéž, jen to prováděla druhá strana.

Takže Orbán je stejně špatný jako socialisté?

Ne. V roce 1989, kdy všechna média patřila komunistům a opozice neměla žádná, jsme je požádali, aby všechny státní inzeráty vložili do jednoho balíku a z něj by naše malá opoziční média dostala svůj podíl, ale to exkomunisté odmítli. Řekli, ať rozhodne trh. Takže i my teď necháváme rozhodnout trh. Ve skutečnosti dnes máme řadu provládních médií, to je pravda, ale vedle nich existuje řada opozičních. Myslíte, že by bylo dobré dovolit bývalým komunistům, aby drželi všechny mediální kanály, nechat exkomunisty všude na vysokých postech? Celé ty roky nás západní Evropa, a speciálně Německo, tlačí, abychom se vyrovnávali se svou nacistickou minulostí. Ale je nulový tlak, abychom se vyrovnávali s naší komunistickou minulostí, která trvala mnohonásobně déle, takže Maďarsko poznamenala mnohem víc.

Mluvíte o jakémsi kolonialismu, kdy nás ve středovýchodní Evropě Západ posledních třicet let poučoval, co si můžeme myslet. Odkdy to takhle cítíte? Zažila jste nějaký bod zlomu, kdy nad iluzí převážila skepse?

Když jsme ještě byli zavření v komunistickém „táboře míru“, předpokládali jsme, že všechno, co komunisté tvrdí o Západu, je lež, protože oni lžou neustále. Musím říct, že já osobně jsem nikdy úplně naivní představy o Západu neměla. Ale velký dojem na mě udělaly dvě věci. Jak jsme před rokem 2004 pořád museli čekat, čekat a čekat v předsíni Evropské unie, než nás pustili dovnitř. Trvalo to hrozně dlouho. A v roce 2008, když propukla finanční krize, jsem viděla, že západní Evropa má velmi slabou mocenskou elitu, unavenou, vyhořelou, neschopnou čelit vážné krizi. To trvá.

Je dnešní establishment v průměru horší, než jaký na Západě vládl v 80. a v 90. letech?

Určitě. V 80. letech byly ještě pořád věci, kterých se západní elity musely obávat. Svět z jejich pohledu nebyl tak pohodlný. Byl Sovětský svaz, válka v Afghánistánu, musely se snažit. Rozdíl oproti 80. letům je, že tehdy se elity ještě musely snažit pochopit, co se děje v jiných částech světa. V Rusku, v Číně. Čemuž posléze odvykly. Například jsem za posledních třináct let od žádného vysokého německého politika neslyšela ani jednu smysluplnou větu. Nové elity nemají schopnosti a mentální kapacitu vést Evropu. Nechápou, co pro Evropu znamená Trump.

A co Trump znamená pro Evropu, co znamená pro nás v její postkomunistické části?

Trump změnil všechno. Založil úplně novou politickou doktrínu. Nevrací Ameriku k totálnímu izolacionismu, ale aspoň nechce kontrolovat celý svět. Nechce vyvážet demokracii na různá místa planety. Má radši bilaterální dohody mezi vládami než multilaterální dohody s ambicí platit po celém světě. To je strašně důležité. Ano, může se stát, že přestane dávat bezpečnostní garanci, což by Evropu přivedlo do nesnází. Nemůžeme si v Evropě dovolit nebrat Trumpa vážně. Od dnešního vedení Německa je to skutečně arogance, jak pořád zlehčují cokoliv, co Trump udělá nebo prohlásí.

Berete Trumpa jako někoho, kdo bude celý Západ inspirovat?

Bavíme se tu o nejmocnějším muži světa. Je fantastické, co dělá proti mainstreamovým médiím, a stejně tak je fantastické, co dělá v kulturních válkách. Globalisté, kteří by za Obamy pochodovali ruku v ruce s americkým prezidentem a měli by podporu Bílého domu, dnes musejí plout proti proudu, který vytváří jiný americký prezident.

Musím se zeptat na George Sorose. Mimo Maďarsko se kampaň, kterou proti němu vedla Orbánova vláda, vysvětluje jako prostředek k udržení popularity. Má Soros skutečně v dnešním Maďarsku takový vliv, jak sugeruje Orbán?

Soros je velmi talentovaný Maďar. Člověk, který hraje zásadní roli v maďarské politice už od roku 1984 (kdy v Budapešti založil pobočku své nadace – pozn. red.). Byl to pilotní projekt jeho nadace. Já jsem mimochodem byla jeho první stipendistka. V roce 1990 investoval Soros do opoziční kultury víc, než kolik tehdy měla ve státním rozpočtu celá kulturní kapitola. Ale od pádu komunismu Soros financoval a financuje jak exkomunisty, tak liberály.

Proč to dělá? Neprobudily se v něm po pádu komunismu obavy, že snad konzervativní síly v zemi oživí ducha Horthyho a 30. let? Podobný strach měli někteří židovští intelektuálové v Polsku, Adamu Michnikovi tehdy začali být milejší postkomunisti než konzervativní katolíci.

Ale no tak. Polsko i Maďarsko žijí v 21. století. Jedinou Sorosovou motivací je moc. Vždycky a všude chtěl uchopit moc. Mezi penězi a mocí je obousměrný vztah. Jedno přináší druhé. Soros vykonává nelegitimní, stínovou moc, zvenčí se snaží ovlivnit dění v Maďarsku. To prostě nemůžeme dovolit. Orbán má legitimní politickou sílu, Soros nelegitimní. Zmínil jste otázku ilegální migrace. Nelegitimní politik Soros i tady agitoval za věc, která jde proti většinovému názoru maďarských voličů. Proč? Pašování lidí je výnosný obchod.

Pro něj?

A vy už jste někdy potkal bohatého člověka, který by měl pocit, že má dost peněz?

 

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Tištěný Týdeník Echo

od 1099 Kč

Každý čtvrtek ve vaší schránce

Více info

Digitální Týdeník Echo

od 99 Kč

Předplatné pro web, tablety a chytré telefony

Více info

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.