Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování

STRAVOVACÍ NÁVYKY

Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování
Češi se kvůli zvyšujícím se cenám vrací k levnějším a méně kvalitním potravinám. Foto: Shutterstock
1
Domov

Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku.

Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje. Ještě do jara letošního roku platilo, že se zákazníci stále více přikláněli k dražším pekařským výrobkům, s větším podílem ruční práce a dražších surovin.

Nákupní chování většiny Čechů se s inflací mění. „V současnosti zaznamenáváme přesný opak. Vzhledem k rychle rostoucím cenám pečiva, ale i ostatních nákladů, řeší lidé mnohem více cenu pečiva než jeho kvalitu, a vrací se zpět k základním a nejlevnějším výrobků, konzumnímu chlebu a klasickému rohlíku,“ řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý v tiskové zprávě zaslané redakci deníku Echo24.

Z důvodu navyšování cen upřednostňuje mnoho zákazníků menší a levnější kusy pečiva. Místo 1200gramové šumavy proto raději zvolí menší bochník chleba. „Mnohem více se teď prodávají také koláče, taštičky, šátečky a další drobné pečivo než kupříkladu větší záviny. S inflací souvisí i navýšení prodeje slaného pečiva. Ukazuje se, že zákazníci zvolí namísto oběda nejrůznější snacky, které jsou levnější, ovšem zasytí,“ sdělil pekařský technolog Pavel Tušek ze společnosti Zeelandia.

Ovesné a žitné produkty jsou oproti klasickému pečivu nejlepším zdrojem lehce rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi. Zároveň vytvářejí zásobu dlouho a rovnoměrně se uvolňující energie, mají posilující účinky při vyčerpání organismu a únavě.

„Při výrobě bílé mouky se z obilí při mletí odstraňují otruby a klíčky, které jsou pro naše tělo zdrojem vlákniny a výživných látek. Obsah vitamínů a minerálů je v bílé mouce výrazně nižší než v celozrnné. Právě z důvodu nízkého obsahu vlákniny nám výrobky z bílé mouky rozhodí hladinu cukru. Po konzumaci výrobků z bílé mouky nám cukr stoupne a za krátký čas opět klesne. To nás nutí za krátký čas opět jíst. Tím, že výživová hodnota je nižší, naše tělo přijímá takzvané prázdné kalorie,“ vysvětlila výživová poradkyně z centra výživy Medibalance v Bratislavě Zuzana Líšková.

Mnoho menších a středně velkých pekáren a cukráren muselo skončit již v době koronaviru. Zdražování a nárůst vstupních nákladů na výrobu pečiva výrazně překonává nárůst prodejních cen pekáren. Aktuálně je však nárůst cen zemního plynu pro pekárny až desetinásobný. K tomu je nutné přičíst nárůst cen pšeničné mouky až o 90 %, cukru a tuků o 50 až 100 %. Dá se tedy očekávat, že tato situace znovu ohrozí právě menší pekárny, které si svůj provoz již nebudou moci dovolit.

Problémem však nejsou pouze vysoké ceny surovin a energií, ale také nedostatek kvalifikovaných pekařů. Mnoho lidí odrazuje práce na směny, nechtějí pracovat v teple a moučném prostředí, uvádí odborníci. „Za posledních několik let se musela pekařina hodně zmodernizovat. Nejsou vyučení pekaři a momentálně je i problém sehnat zaměstnance do výroby. Stroje proto musí nahradit lidskou práci. I proto se snažíme dodávat suroviny, se kterými mohou pracovat i jedinci, kteří pekařinu nikdy nedělali. Nejenže tak ušetří čas a práci, ale zároveň i energie,“ dodal Tušek.